Cesta je cíl... moje krédo (nikoli myšlenka)
a taky VYTRVALOST, TRPĚLIVOST, KLID, ROZVAHU, DOBROU MYSL A NADHLED (tolik vlastní zkušenost)

sobota 4. května 2013

Tak to mám spočítané

Tímhle tempem, které jsem nasadila, bych mohla dosáhnout takové docela přijatelné hmotnosti cca za rok. Vím, že kila nejsou vůbec důležitá, pokud ovšem neprezentují opravdu nadváhu, tuk. Vím, že před lety jsem to měla za sebou za polovic času. Ale tiktak tiktak. Už mi, lásko, není dvacet let. I když se teď na ně opravdu cítím a tu fyzičku mám lepší.
Pokud stejným tempem budou ubývat i centimetry "nahoře a dole", bude to ideální. "Uprostřed" by to mohl být dvojnásobek. Problém je, že jsem typ jablko a jim se dolů fakt moc nechce. Nevadí, teď, když tam jsou svaly, snad si můj spalovač tuků najde i tuhle část těla.
Tak tedy - měřit jsem se začala až 14 dní po začátku cvičení. I když to opravdu není důležité, těch 14 dní jsem  brala opravdu jen jako zkoušku, jestli to vůbec přežiju.
Takže za první tři měsíce proměny zmizelo:
7 cm přes prsa,
z toho - pro mně dost důležitých - 5 cm přes hrudník (pod prsy) (z fotek je zřejmé, že se zmenšují "faldíky" na zádech)
9 cm v pase (zaplaťpánbu)
7 cm přes boky
Paže a stehna nejsou až tak důležité - na pažích místo tuku vykoukly bicáky :) a nohy těch tuků nikdy moc neměly, tam se taky spíš tvarují svaly. Rozdíly 1 - 2 cm. Pravda, ruce by se do léta mohly ještě víc zbavit těch houpaček (jedna kolegyně jim říká tramvajáky :D), uvidíme, co se s tím ještě dá dělat.
Abych nezapomněla - taky jsem přišla o celých 4,5 kg hmotnosti.
Jak se na to dívám, víceméně pobaveně se usmívám evidentnímu nepoměru kila - centimetry. Vzhledem k tomu, když si vzpomenu na fotku, kterou dala na svůj blog Nikki. Jsou na ní dvě váhy. Obě ukazují stejnou hmotnost. Jen na té první z misky přetéká neforemná žlutooranžová hrouda tuku (fuj) a na druhé se krčí plátek čisté svaloviny. Dost působivý obrázek... :)
Mám zvláštní povahu. Když mi někdo něco pochválí, neřeknu díky, ale nesebevědomě okomentuji stylem, že by se to dalo zvládnout ještě lépe. To se začalo měnit. Jak už jsem dřív napsala, nosím v práci opravdu volnou halenu i kalhoty, přesto se změna dá nejspíš vidět a tak, když někdo řekne "ty jsi zhubla", usměju se a  potěšeně poděkuju. Jen já vím, co to dalo za práci, přehodit výhybku, přežít začátek, vydržet a ještě se odvážit přemýšlet nad něčím těžším, protože killer abs dvojka a trojka s tříkilovkami je pomalu N.U.D.A.! :D :D :D
Hlady rozhodně netrpím. Stačilo trochu poupravit jídelníček - něco přidat, něco omezit, na něco přestala být chuť. Ale žádná revoluce.
Malý postřeh. Jsem dlouholetá dárkyně krve a plazmy. V minulých letech jsem pomalu začala cítit hlavně po odběru plazmy určité nepohodlí a zhoršené dýchání. Poslední dva odběry (konají se vždy po měsíci) se obešly bez jakýchkoli nepříjemných zážitků. Taky dobrý :)
Dovětek. Právě jsme se s přítelem vrátili krátké procházky, nechali se prohřát odpoledním sluníčkem a ještě jsem na zahradě oškubala pár sedmikrásek.
PS: "Modelky" byly okamžitě po focení zkonzumovány. :)


Žádné komentáře:

Okomentovat