Slabší povahy nechť tento příspěvek NEČTOU, děkuji za pochopení :-)

Vzhledem k tomu, že Nikki dnes nevyhlásila žádnou oficiální výzvu (alespoň jsem na žádnou doposud nenarazila), vytvořila jsem si svou. Nestihnu ji sice za dnešek, ale během dneška si tvořím strategický plán útoku na ty stále ještě odporné tukové zásoby.
Jak už jsem naznačila včera, ráda si na sebe šiju. Tedy opět se chystám, po pauze. Využila jsem tedy, nebojím se říct hnusného počasí, a toho, že dvě Burdy mám s sebou u přítele, dala jsem se do to ho. Vytáhla jsem si z nich několik střihů, které bych ráda v dohledné době převedla do života. No a ta výzva je v tom, že jsem je všechny udělala ve velikosti, kterou STÁLE JEŠTĚ NEMÁM. A tímto tempem, které jsem nasadila bych jí mohla dosáhnout tak v sezóně podzim - zima. Jenže TO já nechci. Chci si to vzít na sebe co nejdřív (pokud do té doby neumrznu...). Takže začnu s něčím, s čím mé tělo nepočítalo. Frontální útok. Podstrčím mu JINÝ JÍDELNÍČEK. Došlo mi, že můj způsob a styl stravování opravdu není ten nejlepší z nejlepších a že je na čase udělat změnu.
Jde o to, že mé tělo pod těmi špeky už NENÍ, co bývalo a že ty v docela vydřené svaly by bylo hezké začít krmit něčím vhodnějším, než klasikou a že by bylo hezké je taky beze studu odhalit v plavkách.
No a proč zákaz pro slabší povahy? Proto. Začala jsem v únoru na velikosti 52 a střihy jsou s číslem 46. A to není všechno. Tuhle velikost jsem měla (tedy přes prsa, pas 42, boky 40) v dávných dobách, kdy jsem vypadala "nejlépe". A proč se ještě VÍC nezměnit. Kde je psáno, že trochou píle bych nemohla překonat své  prehistorické osobní váhové i mírové rekordy. Vím, že některé věci si už stejně nikdy neobléknu, není mi osmnáct, ale proč bych i v babičkovském věku nemohla vypadat a oblékat se trochu k světu. Jiným to jde v životě samo, těm své představy nevysvětlím. Váha a míry jsou můj boj prakticky od plenek. Hodlám tu být nejméně tak dlouho, jako moje babička (+97), a to je ještě maličko víc, než půl života, tak ať to stojí za to! :)
Teď žádné zdržování, na blogu zuzkalight.blogspot.cz , který pro nás, česky mluvící, vytvořila Nikki (DĚKUJÍÍÍ) jsem našla dost zajímavých věcí ohledně stravování.
Ono se toho dá HODNĚ najít i u Nikki. Hlavně - Nikki žije při zemi, rozuměj v normálních obyčejných českých supermarketových podmínkách a mě to připadá podstatné. Myslím, že už ona sama svým novým způsobem života a radikální změnou stravovacích návyků je velkou výzvou.
Hezký večer.