Jak už je jejím zvykem, Nikki na svém blogu opět vymyslela soutěž. Vlastně soutěž ne, Nikki dělá výzvy. 14 dní, počínaje dneškem, každý den, nechává nás, cvičící nadšence plnit jeden úkol. Dnes to je den bez cukru. Mávla jsem nad tím rukou, to přece není problém. Jako obvykle jsem se mýlila.
Ne že bych byla na sladké, maso je maso, ale když člověk ví, že se ho (cukru), - tedy kromě ovoce - nesmí celý den ani dotknout, jako na potvoru na nic jiného nemyslí. A navíc začne pobolívat hlava. No, jak řikám, hrůza. :-D
Svůj ranní půllitr sladkého černého čaje jsem vyměnila za syrovátku. Potud by to ještě šlo. Ovšem středně velké jablko k přesnídávce už nic moc. Chybí mi plátek oblibeného mléčného Bebe. Provokatérka kolegyně přinesla zaručeně vynikající ovocný koláč. Tvrdě jsem jej uzavřela do krabičky a zasunula dolů do ledničky. Asi jsem jí přišla k smíchu (ona mi v mé přeměně jinak fandí), takže za chvíli už jsem měla na stole skleničku s neodolatelnými slanými tyčinkami. Potvora. No chroupala jsem, jablko není dostatečně kalorické. :-) U oběda jsem se málem začala smát. Byl zákusek - koblihový banánek. Něco co vlastně nikdy nejím. Šup s ním do krabičky ke koláči. Na horší časy. :-)
Teď je večer a za kostku cukru bych dala nevím co. To ne, kecám, až tak špatně na na tom nejsem. Ale vzpomněla jsem si na své dva pokusy o dvaačtyřicetidenní hladovku. Skončily vždy třetí den. Bylo mi zle, klepala jsem se. Věděla jsem, že to přijde, ale vzdala jsem to. Neměla jsem dostatek informací. A taky jsem na to byla vlastně sama. Myslim, že to už je dávno za mnou. Za námi. Teď jdu žehlit a chystat se na zítřejší "barevnou" výzvu. Už teď se těším... :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat