Cesta je cíl... moje krédo (nikoli myšlenka)
a taky VYTRVALOST, TRPĚLIVOST, KLID, ROZVAHU, DOBROU MYSL A NADHLED (tolik vlastní zkušenost)

čtvrtek 27. února 2014

Omluvenka

Mohlo by se zdát, že na blog jaksi zapomínám, ale na vině jsou trochu technické problémy. Chtěla bych něco doladit a jako na potvoru mi to nejde zkoordinovat - to, co umí jeden počítač, neumí druhý, tablet k něčemu za boha nepřinutím vůbec, a tak... Taky trochu víc šmejdím po jiných blogách (blozích? - fuj, to vypadá ošklivě) kvůli plánované změně jídelníčku, no a to vždy narazím na něco zajímavého ke čtení :-)  Doufám, že o víkendu se mi podaří sepsat a dopsat všechno, co mám na srdci, což hlavně předpokládá, že bude ošklivo a v bedně budou dávat něco, co já nemusím vidět, ale co bude chtít vidět manžel, tudíž mu nebude vadit, že si ťukám do klávesnice:-) :-) :-)
Prosím tedy o trpělivost.
Včera jsem si dala něco na břicho a dneska ho trochu cítím.

300
Time challenge

30 russian twist s těžší činkou
30 crunch (pokrčené nohy na zemi)
30 crunch (nohy v pravém úhlu nad zemí)
30 butt lift toe touch
30" plank
30 mountain climbers
30 superman
30 bridge (ruce podél těla na zemi, zvedat zadek)
15/15 side crunch
30" plank na předloktích

Měla jsem hotovo za necelých 9 minut a jak jsem tak byla rozfofrovaná, rovnou jsem dala ještě něco kliků, pár dřepů se 7 kg činkou, kterážto jaksi není činka, je to jakýsi okrouhlý kus železa, který se tu kdysi objevil (nejspíš ho přitáhl jeden z kluků), tuším z rozbité reprobedny, ale nechci lhát. No ale suplovat lehčí kettlebell v některých případech umí docela dobře :-) Pak ještě nějaký ten mrtvý tah, něco na bicepsy, tricepsy, protahování (podle železné koule), a tak.
Taky jsem se konečně nechala znovu preměřit na in-body (jak jsem zjistila, po třech letech). Výsledky musím řádně prostudovat a porovnat. Byla jsem tak nervózní, že se měření povedlo až napotřetí :-) Až si to pročtu, pochlubím se, bude-li tedy čím :-)

úterý 25. února 2014

Pyramida odjinud


Tohle cvičení jsem si stáhla od Nikki kdysi před rokem a dnes jsem ho konečně zkusila. Stačila dvě kola. (Trochu jsem to včera přehnala s dřepy a činkami.) Taky "lunges" dělala pokaždé jen ty normální, na místě, kliky dámské. Zvládám i pánské, ale ještě si na nich tolik nepošušňám :-)
Už párkrát, tedy i dnes, se mi zbláznil sporttester, doufám, že to bude jen chtít vyměnit baterku, takže ani nevím, jak moc si to užilo tělo. Já v pohodě. Tedy až na tricep dips... ty tricáky musím do léta ještě pořádně vytunit :-) :-) :-)

Jo a pozor! Když jsem se konečně po cvičení rozehřála (už aby bylo léto), zkusila jsem dřepy na jedné noze. Ne pistolsky, ale takové ty "normální", s podřepem na koleno pokrčené nohy. No a hurá, šlo to, jen jsem se přidržovala stolu kvůli rovnováze. Není důvod, proč toho někdy pořádně nevyužít :-)

Já nespím,

já si tu přemýšlím. :-)
No a protože jsem samotář, tak si přemýšlím zatím sama. O jídle, prosím pěkně.
Ukecávám se zkusit (aspoň na chvíli) paleo nebo primal stravu. Vím, že o nic nejde, když mi to nebude vyhovovat, bez problému se můžu vrátit zpět. Tak si tu zatím hledám rozdíly a hlavně recepty. Recepty, které bych byla schopna dlouhodobě jíst hlavně k snídani. O zbytek dne nemám obavu. Něco už jsem našla - potřebovala jsem takový vzorový jídelníček. Dnes jsem ho vytiskla, pár dní ho budu podezřívavě studovat, něco si vyzkouším, pravděpodobně něco pozměním (ty moje mlsné chuťové pohárky) a pomalu, nenápadně (jinak to snad ani neumím), během začátku jara "přeběhnu". Nic mě netlačí, nikdo nehoní, o nic nejde. Možná o zdraví a dobrý pocit. Ale to poznám, až si to zkusím. Docela mě naladila železná koule i kb5.
Dávno vím, že vegetarián ze mě nikdy nebude, tak co.

*********

Á propos - už jste vyzkoušeli banánové lívanečky?
Jsou úžasně dobré, silně žravé a bojím se, že i návykové. Našla jsem je u Nikki, ta je taky našla, cesty internetu jsou nevyzpytatelné... :-) :-) :-)
Jak na ně:
Jeden přezrálý (nebo hodně zralý) banán a jedno vejce rozmixovat, nebo aspoň hodně dobře rozmačkat a smíchat. To je vše. Já přidávám trochu strouhaného kokosu a hrst mražených borůvek. S nimi jsou naprosto úúúžasnééé! :-D
Lžící nabírám těsto a tvořím maličké lívanečky. Smažím je pomalu na nepřilnavé pánvi na kokosovém tuku. Rády se trhají, pak připalují (to ten karamel z ovoce), mňam, tak opatrně s nimi.
Dobrůtka.
Musím si jít udělat něco rychle k večeři, po tomhle mi docela vytrávilo :-)

neděle 23. února 2014

Vstávat a cvičit!

Je čas na cvičení! Vztyk od televizí, počítačů, noťasů, tabletů a mobilů, převléknout, nazout kecky a jedeme!

šipka - změna pozice,
šipka v obloučku - změna pozice s výskokem nebo výskok
obdélník v ruce = činka
Doufám, že malované obrázky nebudou nikoho příliš pohoršovat, ale hledat příslušné fotky na netu mě někdy dost zdržovalo. Ne, svoje fotky opravdu nehodlám (alespoň prozatím) zveřejňovat. Pokud nastane technický problém, ptejte se.

PS: dnes končí zimní olympijské hry. Konečně přestanu myslet na sníh, pouštět okamžitě po příchodu domů bednu, smažu příslušné aplikace a začnu se zase soustředit na své cvičení, ne jen trénovat držení palců a zvládání stresu.

Dodatek: musím říct, že to byla jedna velká hrůza. 
Cvičilo se mi blbě, sotva jsem funěla, proklínala jsem počet opakování, spatně jsem zmáčkla stopky, pulsmetr nějak špatně komunikoval s hodinkami, samá malá číslíčka, přitom jsem málem zdechla... 
Zítra zopakuji, uvidím, jak to zvládnu.

úterý 18. února 2014

Problém "rohlík" vyřešen!

Několikrát jsem se zmínila, o zvláštním režimu stravování před odběrem plazmy či krve. O čtrnácti hodinách před odběrem.
Včera se mi totiž po dlouhé době podařilo zapomenout, že nesmím snídat müsli, oříšky, syrovátku... prostě to, co běžně snídám. Nedělní večer byl tak trochu náročný, nedostala jsem se ani ke cvičení, natož abych si uvědomila, kolikátého že je, a že bych měla změnit snídaňové menu. Naštěstí poté, co jsem si na transfúzce vysypala popelnici na hlavu a nazvala se velmi nelichotivě, byl mi přidělen uvolněný termín jen o den později, tj. dnes. Tak tu teď sedím, cedím krev (potažmo plazmu) a v bříšku mám od rána jedno jablíčko, půlku malého banánu, to vše nadrobno nakrájené, přidána lžička jahodového džemu, medu, posypáno skořicí a následně spapáno. Ne že by mi to až tak stačilo, ale aspoň to nebyl bílý rohlík s marmoškou... :-) :-) :-)

neděle 16. února 2014

Nemůžu si pomoci,

ale je olympiáda a i když cvičím, kdy to jde (počátkem týdne se o mě opět pokoušely nějaké bacily od kolegyně, můj imunitní systém je převálcoval), nemám na to, soustředit se vyplodit nějaký smysluplný příspěvek. Možná dnes dám dohromady workout, který mě začal napadat při dnešním zlatém snowboardu (HURÁÁÁ).
Zlatá snowboardistka slaví s českou vlajkou.
Roman Vondrouš, ČTK
Ne, že bych na staré koleno jala brouzdat svahy, ale trochu pohybu nezaškodí.
Pravda, když jsme v týdnu prohráli 2:4 v hokeji, byla jsme s mužem na "jednom malém" v nedaleké hospůdce a výkon našich chlapců viděných v tamní televizi mě inspiroval maximálně ke třem malým pivům a doma pak ještě ke dvěma prckům vaječňáku. Fuuujjj!!! :)
Asi si hokej zakážu, dokud se nedostaneme do finále :D:D:D:D
Takhle to dopadá, když si jeden dělá naděje. Nesmím to tak prožívat.
Fakt je, že zimní olympiády jsou mi od malička bližší, než letní. Nemám tušení proč, když z lyží jsem vzala na milost jen běžky - na nich jsem tedy stála nehorázně dávno, mám nové vázání i boty, přitom kdybych na nich vylezla mezi lidi, budou přemýšlet, ze které jeskyně jsem vylezla :) Brusle - bolí, s nimi jsem skončila v deseti letech, jak mi začaly být malé první boty. Skeleton je pro mě pokus o Darwinovu cenu. Sáňky, dobrá, ty na chatě jsou, ale na pytli je to lepší, jen jsem si na něm před lety, když jsem pytlovala s dětmi trochu hnula zády, tak nevím...
Přesto, nebo možná právě proto, se tedy pokusím vymyslet cvičení pro dnešní večer.
Hezké nedělní odpoledne!

neděle 9. února 2014

Jak naše číča zabydlela nový hrnec

Když se k nám v pondělí dostalo darem pár kousků nových hrnců, dalo se předpokládat, že proběhne známý kočičí rituál "přijímání". Nakonec trval celé tři dny :D:D:D
Více obrázků zde

Železná koule - nevím, dá-li se to nazvat recenzí

Není tomu tak dávno, co jsem slíbila, že napíšu takovou malou recenzi na železnou kouli. Vpravdě "chlapské" stránky jsem si velmi oblíbila, a i když nemusím se vším vždy souhlasit, ráda jimi občas listuji. V průběhu pěti týdnů jsem čekala vždy na jeden díl jejich e-knihy a občas trochu bojovala s doporučeními, která v nich byla obsažena.
Pokud mají některé dámy problém, s trochu drsným chlapským jazykem, jakým jsou stránky psány, mají smůlu. V životě (a hlavně pak v soukromí) se mi mnohokrát osvědčilo, že je velmi dobré znát názor i z "druhé strany", tedy podaný myšlenkovým pochodem vlastním jen mužům. Chlapy od železné koule chápu, vážím si jich, a jejich názory si velmi ráda "přecedím" tak, aby vyhovovaly i mně, pohlaví ženskému.

Jako malá...

úterý 4. února 2014

Čerstvé klíčky a výhonky pomáhají našemu zdraví

Až dnes jsem tento článek našla, nedalo mi, celý jsem ho musela vložit. Taky se chystám doma klíčit, porovnávám různé informace a pořád jsem z nich trochu jelen.

*****

Čerstvé klíčky a zelené výhonky obsahují vitaminy, bílkoviny, minerály a spoustu dalších prospěšných látek, které náš organismus právě teď ocení. Do nakličování se může pustit každý - je to snadné a ekonomicky výhodné.

pondělí 3. února 2014

Včera neděle byla...

Protože jsem tohle v sobotu celé odpoledne vymýšlela a pořádně se nezrubala, včera jsem to tedy odcvičila. Protože zveřejňuji, nejspíš jsem i přežila.
Mít zpevněné svaly tělesného jádra (core) je velmi důležité. S pevným jádrem je spjata stabilita, dobré držení těla, síla. Pevné jádro není jen důležité pro cvičení, ale i v běžném životě.

Ovesné vločky v číslech

Co všechno ovesné vločky obsahují?


Co rok dal a vzal

Původně jsem měla připravený úplně jiný a (o dost) delší čánek.
Dnes je tomu rok, kdy mi Jill dala prvně do těla. Bylo to takové náhlé, "teď hned". Možná proto, že jsem to setkání přežila, chytlo mě to.
Nemusím nikam chodit, cvičím kdy se mi to hodí. Nikdo mě "nebuzeruje". Jen vlastní tělo. Už si zvyklo na pravidelnost.
Cviky, u nichž si nejsem jista, cvičím opatrněji, dokud se je pořádně nenaučím. Nebo v lehčí verzi. A tu si pořádně užiju a jsem pak pyšná, když zvládnu později i tu těžší.
Naučila jsem se plno jiných "chutí". V kuchyni jsem prozřela. Stal se ze mě bojovník za lepší stravování. Mnohdy až agresivní :)
Po letech, kdy mi vaření lezlo ušima a několikaměsíční přestávce (kterou jsem si náležitě užila), jsem se vařečky znovu chopila s naprostým nadšením a na jídle je to vidět (pokud vůbec dám někomu ochutnat).
Přes internet jsem poznala spoustu úžasných lidí. Nejen přes cvičení a jídlo.
Kdyby tento blog byl inspirací jednomu člověku, budu mít krásný pocit, že to stálo, stojí a bude stát za to.

Nevím, jestli se neopakuju. Váhově jsem tam, kde většina mladých mamin s hubnutím začíná. Začínám druhý rok a tak, jako jsem se vždycky před jarem fyzicky skrývala, letos se ho nemůžu dočkat.

A to ZDALEKA nejsem u konce!
Nechám se překvapit :)

sobota 1. února 2014

Kysané zelí, část první

Já už myslela, že se k tomu nikdy nedokopu. Naštěstí ve středu večer jsem potrénovala svaly předloktí, i pevnost dřevěného topůrka paličky na maso následujícím způsobem.
Dvě hlávky jsem oloupala od prvních ovadlých lupenů, překrojila a co nejjemněji nakrouhala (vyjma košťálu). Pak přišly na řadu pěsti a topůrko, dokud se zelí nezapotilo. Také bylo osoleno a přidán kmín. Poté bylo nacpáno do lahví, lehce zavřeno a ponecháno svému osudu a bakteriím mléčného kvašení. Naposledy jsem ho viděla a cítila ve čtvrtek večer, jsem zvědava, co mě zítra večer čeká.
(Přesnější recept zde.)


Konečně se můžu s něčím přiznat (článek pro škodolibé)

Celý leden se mi rosí čelo při vstupu na váhu. Myslím, že příští Vánoce nebudu tvořit už ani to zdravé cukroví.