A bude problém. Ne že bych neměla mixér, ale poslední koktejl který mi kdy chutnal prodávali ještě za mého dětství v našem Prioru dole v mlíčňáku, byl jahodový a to doopravdy, plavala v něm semínka a chutnal opravdově, nechemicky. Byl sladký, růžový, hustý, napěněný a chodily jsme na něj občas s kamarádkami. Měl nezapomenutelnou chuť... Nějak se té nostalgie nemůžu zbavit. To, že jsme si se synem dělali ještě před pár lety koktejl z přezrálých banánů a pak funěli a hekali držíce se za přepitá břicha bych, pravda, málem zapomněla.
I když - tudy by mohla vést zítřejší cesta. Zakoupím sobě jeden kousek banánu a o zbytek se postarají domácí zásoby. Jen na to nesmím zapomenout, v pátek odpoledne mám vždycky fofr.
Tak mě napadá. Nedal by se udělat koktejl třeba ze šunky, nebo nějakého jiného masíčka??? ;-) Klidně se zeleninou. :-)
Na druhou stranu - když mi před lety trhali dolní osmičky, byla jsem ráda za jakoukoli kombinaci potravin, hlavně když se nemuselo pohnout dolní čelistí... Což mě na několik dní dost rozladilo, protože rok před tím mi brali horní osmičky a k obědu jsem si bez problému dala řízek.
Takže ještě k tomu zavádějícímu nadpisu. Neměla jsem na mysli spojení světlé a tmavé dvanáctky do piva řezaného, i když souhlasím s panem profesorem MUDr. Pirkem, že se jedná o jedinečný iontový nápoj, ale o víceméně plnohodnotnou náhradu pevné stravy, přičemž se jeho hodnota odvíjí od toho, co vložíte mezi rotující nože. Uf. Příště zase holé věty. A to brblám nad Hrabalovými kilometrovými souvětími.
Žádné komentáře:
Okomentovat