Byl na každou stranu zatím poloviční, tedy jen fáze nahoru, dolů jsem si po předešlém cvičení dnes netroufla :-) Byl to takový první malý pokus, ale jsem ráda, že jsem se k němu odhodlala.
Za co se musím pochválit (obzvlášť však Železnou kouli i KB5, že mě díky svým "návodům" k tomu donutili), že, ač jsem to zpočátku nepovažovala za nutné, jsem se donutila trénovat nasucho s papučí na zavřené pěsti, abych se naučila co nejlépe techniku. Ve chvíli, kdy mi dvanáct kilo železa viselo nad hlavou, jsem tedy nemusela přemýšlet, kam s nohama a rukama při cestě z lehu do stoje.
Jen jsem hlídala tu ruku s kettlebellem.
Bude to měsíc, co spolu obýváme společný prostor. A je tomu rozhodně víc než dva měsíce, kdy jsem se začala připravovat na cvičení s ním. Musím přiznat, že jsem za tu dobu zaznamenala několik posunů v mé pohyblivosti:
+ uvolněné kyčle. To je z mého úhlu pohledu nejpodstatnější a nejvíc to cítím.
+ dosáhnu na zem!!! Tak to se mi snad nikdy pořádně nepodařilo a najednou to jde.
+ zvládnu most, spíš můstek. Nešel mi pořádně ani jako malé holce.
+ dvanáct poctivých pánských kliků. Já vím, jsem slabší průměr jako chlap v mém věku, ale dobrý, ne? Před rokem ... však vzpomeňte ... ani jeden dámský :-) :-) :-)
+ (dnes) padesát dřepů s kettlebellem. A nohy nebolí, kolena drží.
+ nevím, zda to svádět jen na kouli, ale povšimla jsem si, jak se na zadní straně stehen začala pomalu tvořit nová svalová hmota. Nohy byly vždycky v poho, ale stále je co zlepšovat :-)
+ pocit ? - k nezaplacení :-) :-) :-)
Nechce si to taky někdo zkusit?
Já vím, nemám čas a chuť na nesmyslné televizní seriály, nejspíš některým lidem připadám jako blázen, že si tvořím vrásky ztrátou podkožního tuku, taky jsem slyšela od pár lidí nehezkou "recenzi" na vysportovaná svalnatá ženská těla (ne, to moje ne!, odnesla to chudák Zuzka, na jejíž workout jsem v tu chvíli koukala). Závist je oblíbená česká vlastnost a ne každá baba má "koule" s tím něco udělat.
Ale abych jen neplusovala:
- tři dny ranní ... ne, nevolnosti:-) :-) :-) ... ostrá bolest za sternem. Zkraťme to - po dnešní konzultaci s lékařkou vím, že se začala ozývat stará záležitost - před lety jsem skoro rok zoufale jedla veral na bolesti patních ostruh, než jsem narazila na homeopatikum (nechápu dodnes, že jsem je nehledala hned ze začátku, přitom je celá léta preferuji) a bylo během jednoho dne po bolesti, za pár týdnů po výrůstcích. Tenkrát mi veral rozhodil trávení a při předklonech a při zvedání těžkých předmětů jsem oblast nad žaludkem nějakou dobu cítila. Časem problém odezněl, no a teď se znovu objevil, ale to se poddá.
Žádné komentáře:
Okomentovat