Copažetoje? Aneb zpátky z obchůzky (?)

 

Jsem hrozná. Pořádný článek ze sebe nevysoukám a fotky odrostlých ptačích miminek sem cpu :)

Co nového na "zahrádce"

Nehledíc na to, že v pátek jsem málem přizabila jednu naší kočku (naštěstí papriček vyrašilo docela dost), poté, co jsem nechala plato se semenáčky na pár minut bez ochrany, zatím vypadá letošní úroda nadějně :) Tedy - budu mít co přesazovat, až přijde čas...

Co nového na balkóně a taky doma (už to vypuklo)

Co by to tak mohlo být?

Už se nemůžu dočkat

(Obzvlášť na ta velká rajčata jsem zvědavá, keříčková mi šla

vždycky dobře, tak uvidíme.)

Svatební cesta kolem světa

Jsem úplně zapomněla sdělit, že před už měsícem jsme konečně byli na svatební cestě! Stejně tak, jako "z legrace" byla naše tajná maličká rychlosvatba, v jazykolam se přeměnivší moje nynější dvě příjmení, taková byla i trošku recestistická svatební cesta "kolem světa".

Úprk z balkónu

 

Tak takhle to vypadalo v sobotu ráno v Krušných horách. Neděle pak byla relativně teplá, jen na zbytek nezmrzlých ostružin jsem šla s babičkovským šátkem na hlavě (nesnáším zánět dutin a nenašla jsem čepici) - foukal nepříjemný studený vítr. Šátek se pořád rozvazoval, takže nakonec jsem si domů donesla - kromě ostružin - trny zapíchlé v uchu, na krku, kupodivu i na pravém boku. Ruce a nohy nepočítám. Ale marmeládička je hotová. Tedy spíš džem. Nastavovala jsem ji trochu zamrazenými jahodami a několika maličkými domácími jablíčky. Taky jsem obrala pár kanadských borůvek. V tuhle dobu jim říkám trnky - ty se taky sbírají přešlé mrazem :) Stejně jdou pak do mrazáku.
Doma jsem pak v čirém zoufalství z hrozby přízemních mrazíků vytahala ze země svoje milované papričky (ty na mletí). Už jsou veliké a stačí aby došly - zčervenaly. Nacpala jsem je do květináčů a šup s nimi domů na okno. Sice se teď z toho šoku tváří trochu "povadle", ale věřím, že to zvládnou. S nimi jsem schovala i fíkus benjamín, stal se z něj za těch několik roků letnění statný hrdina, budu ho muset trochu ošmikat, v tom velkém venkovním prostoru si začal hrát na strom. Jediné, co ještě zůstalo venku jsou dva kvetoucí ibišky. Kvetou jako o život a doma by poupata okamžitě shodily. Jediná, kdo tohle krátké léto snáší velmi špatně, je bougenvillea. Letos se ani nesnažila nasadit na květ.
Většinou se po zazimování kytiček objeví doma různá "zviřátka". Jako křísi, sluníčka a tak. Usnuli venku v květináči a teplo v bytě je probralo k životu. Snažím se je co nejdřív vyhodit ven, aby si mohli zase někde ustlat. Jinak si s nimi někdy číči hrají na honěnou :)
Taky jsem otrhala bazalku na sušení - opět jsem zkusila sušičku kombinovanou chvílemi s ústředním topením (když navečer "zatopím"). Vždycky jsem ji zkonzumovala začerstva, letos poprvé ji suším. A voní hezky.

Bio paprička (domácí) a ti druzí

Nedá mi to a musím se pochlubit - včera večer bloumajíc s čičinami po balkóně, narazila jsem na první papriku. Vzhledem k tomu, že jsem sadila kořeninovou i normální dohromady, většina mi vymřela při špatném počasí, nevím, která z nich se vyklube. Vypadá to, že to je ta k jídlu, ne na sušení (ta je delší a záhy červená). Odhadovaná velikost (zatím) cca 6 cm.

 

Rajčátka mají asi 1/2 - 3/4 cm. Některá míň, nebo teprve kvetou. Taky zatím.

 

Bazalka už taky konečně přerostla truhlík, letos je fakt obzvlášť "vydařený" rok.

Petržel v květu. Už z ní nic k jídlu nebude, možná pár zoufalých lupenů.

Ale tady se nám dokonce narodilo mimí! Chudinky vysušené, připálené, skoro nekvetou, ale miminko občas vypučí. To jsem pak pyšná teta.



 

 



Intermezzo - dnešní ráno

Jak patrno z přiložených foto, nebyla jsem dnes ráno jediná, komu přišel vhod nádherný východ slunce. Po mnoha dlouhých dnech naprosto modrá obloha a teplo. Mohlo by vydržet...