Dvě kuchařky

Původní název článku zněl Dvě kuchařky k Mikuláši... leč... jako obvykle jsem opožděná...
Vím, že Mikuláše bylo už pradááávno.  Čekala jsem, až do chvíle, kdy podle nich něco vytvořím.

Lucie Grusová vydala nové kuchařky a nešlo to, nekoupit si je.
Celá léta se receptů držím tak nějak "od oka", spíš se jimi nechávám inspirovat, ty od Lucie jsou jedny z mála, kde se opravdu snažím dodržet recepturu, postup i konečný tvar.
Proč?
Protože máme hodně podobné chuťové pohárky.
Protože její recepty mají hlavu a patu.
Navíc výtvarné zpracování e-knihy je opět na vysoké úrovni (na obrázky jsem háklivá už od školky).

Málem mě chvílemi trefil šlak. Ráno najdu v emailech, že se podává Zimní a Vánoční kuchařka a ten den na kontě momentálně vymeteno. Co to znamená? Nejenže trpět bez knih o pár hodin déle, než odpoledne cestou z práce přihodím nějaký ten peníz v bance na účet, ale následně poté doma zjistit, že mi nefunguje GoPay, což nechápu. Ale budiž. Na druhý pokus tedy zaplaceno klasicky přes internet. Nezbylo, než přežít celý celičký víkend a čekat, kdy platba dorazí Lucii na účet.
Vždyť by mi ani nechutnalo, kdyby to bylo bez problémů...
Trpělivost přináší růže, potažmo kuchařky.
Už je mám!!!
Dorazily na Mikuláše (tedy ne na svátek Mikuláše, ale 5., kdy večer chodí) dopoledne a okamžitě byly prolistovány. Že jsem mobil málem oslintala, netřeba dodávat.

A protože se to sluší, asi bych měla Mikuláši zazpívat nějakou písničku, hihi.
To už ale raději offline... :))))

Dodatek: dýňový vánoční salát chutnal celé rodině. I manželovi, který na jeho přípravu nahlížel s velikou nedůvěrou... :)

Lucie Grusová - Léto v kuchyni

Až se mi chce říct, že kdo nezná Lucii Grusovou, jako by nevěděl nic o paleo :)
Alespoň v našich končinách by to mělo podle mě platit.

Paleo.sk

Paleocentrum.sk před několika týdny uskutečnilo internetový průzkum na téma paleo stravování. Před několika dny mi na email dorazilo předběžné vyhodnocení, ještě počkám na to oficiální, než napíšu víc.
V každém případě mi při prvním letmém pročtení v mysli zůstala jedna věc - ti, kdo se začou stravovat paleo, se i v případě, že z nějakého důvodu (dovolená apod.) tento styl přeruší, vrací k paleo. Ne tak v případě nějaké "běžné, komerční" diety - co si budeme povídat :)))
Asi nastal čas poslouchat svoje tělo, n'est-ce pas???

Mozek v cíli

Kdepak, nezmizela jsem ze světa (neříkám, že by si to občas někdo nepřál :D),

ale mám připravenou omluvenku:

Tělo je ještě na cestě (a nějakou dobu na ní zaručeně zůstane, alespoň soudíc na první a potažmo i na druhý pohled :D), zato hlava má po letech bloudění stoprocentně jasno.
V hlavě je řád, klid a mír. Aspoň většinou :)
Tělo ji poslouchá, i když ... občas má taky svou hlavu :D
No, jako celek to není ale tak hrozné. Aspoň při pohledu zevnitř.
Důležité pro mne je, že nepanikařím, když nastane období stagnace v mírách a na váze. Vím, že cesta mého těla je správná. Protože mozek už je v cíli. Opakuji se. Opakování matka moudrosti :)

Copažetoje? Aneb zpátky z obchůzky (?)

 

Jsem hrozná. Pořádný článek ze sebe nevysoukám a fotky odrostlých ptačích miminek sem cpu :)

Pečený chřest

Nedalo mi to a koupila jsem svazek zeleného chřestu. Když nadešel jeho čas, vyvstala otázka - co s ním. Několikrát jsem si ho v minulosti
 dala v práci a s odpuštěním pokaždé chutnal jako nať vařená v polévce. Hledala jsem tedy něco bez vody, něco chuťově mi bližšího. A našla. Tady. Manžel dostal za úkol udělat k tomu něco z kuřecího prsa. Poradil si na jedničku.

Pečený chřest s tymiánem a česnekem

Zatopte v troubě na 200°C. Zelený chřest stačí oloupat jen kousek a odlomit či odkrojit cca 2cm. Opláchnout, nechat odkapat, vložit do pekáčku. Sůl, pepř, tymián, česnek na kousky. Pocákat olejem. Šup do touby. Po deseti minutách chřest obrátíme a dalších deset minut dopečeme. Bylo to poprvé, kdy jsem si na měm pochutnala.

A to maso?

Z manžela dostat přesný recept v podstatě nelze. Vaří podle chuti a nosu. Většinu jídel, která (pokud mi tedy svěří vařečku :D ) já začnu, on dochucuje.

Z kuřecích prsou vyrobíme filátka, osolíme, opepříme, potřeme rozdrceným česnekem, chvíli nechám odležet. Zprudka opečeme na másle na pánvi, vyjmeme a uchováme v teple. Do výpeku přidáme trochu rajčatového protlaku tak, aby vznikla hustší omáčka (je jí jen tak "akorát"). Později manžel přiznal i kečup, ten dost let nesnáším, ale nevěděla jsem o něm :) Vložíme zpět prohřát maso, přidáme máslo (přepuštěné). Podáváme. Jak říkám, přesný recept od něj neexistuje. Podle chuti a nosu :)

Jó, pozor - existuje pár receptů, na které potřebuje laboratorní váhy! Obzvlášť se svým vánočním bramborovým salátem mívá "problém" už v listopadu :):):)

Hlas z jeskyně

Připadám si pomalu jako prapračlověk. Snažím se jíst paleo (už mě ani ty sýry moc neberou) a cvičím úplně základní cviky ať už s nebo bez (dosaďte dle libosti - kettlebell, oblečení, kecky...)
No, to jsem tedy zvědavá, kam mě tahle cesta zavede...
:-) :-) :-) :-) :-) :-) :-)

Nepečené muffinky s jablečným pyré - primal

To je tak, když člověk za každou cenu musí vymyslet nějaký originální jedlý dáreček a nakonec na něj sám chodí - užírat ho :)

Postřeh z paleo/primal a vzpomínky na chléb

Našla jsem stránky, které sice nejsou české, ale jejichž jazyk osobně vnímám jako druhou mateřštinu. Zatím jsem je několikrát navštívila, ani ne cíleně, vlastně spíše "náhodně". Během těch několika nahlédnutí mě zaujaly, a protože mě zase nedávno dost fest zaujalo paleo, nejspíš dojde k poněkud hlubšímu samostudiu :) Pravda je, že recepty na nich nejsou, ale takový ten "technologický" postup přechodu na paleo, plus odpovědi na otázky, které mě zatím ještě ani nenapadly, tak toho je tam docela dost.

Paleo anglický muffin - druhý pokus

Přepuštěné máslo

Nebo taky ghí, ghee.
Je mi k smíchu, že o něm vím celý život, i moje mamina ho čas od času vyrobí a mě se před ním podařilo celá ta léta vykličkovat. Až do teď. Pročetla jsem na internetu co se dalo a "uvařila" jsem ho. Voní nádherně a chutná dobře. Hned včera jsem ho  "zaběhla". Vařila jsem na dnešek oběd - dušenou mrkvičku nejspíš s batátem.

Foto: wikipedia

Paleo anglický muffin z mikrovlnky podle beautygloss

Včera večer konečně dostal příležitost recept, který jsem sice použila poprvé, zcela zaručeně jej však nedělám naposledy.

Jak papám paleo (stále spíš trochu primal)

Jde to. A není to skoro vůbec žádný problém. Jen se na mě musí pomalu. Jsem už dost stará na příkazy typu:

HNED!

nebo:

NIKDY VÍC!

O jídle, o čem jiném :)

Čím víc prohlížím různé stránky zaměřené na stravování, tím rychleji couvám. Tedy abyste mi rozuměli. Nic není zadarmo. Ještě lépe. Žádná ze stránek (knih), která na první pohled nabízí "zázrak", neřekne všechno (to je přirozené). Ta perlička na dně bývá spíše skryta na blozích (blogách? - ještě jsem nenašla podle čeho skloňovat, hilfe!) obyčejných lidí, kteří píší o tom, co sami zažili, nebo praktikují. Takže abych nevycouvala až někam, kam vůbec nechci, obracím se stále na svou oblíbenou (velmi) chlapsky pojatou železnou kouli.