dala v práci a s odpuštěním pokaždé chutnal jako nať vařená v polévce. Hledala jsem tedy něco bez vody, něco chuťově mi bližšího. A našla. Tady. Manžel dostal za úkol udělat k tomu něco z kuřecího prsa. Poradil si na jedničku.
Pečený chřest s tymiánem a česnekem
Zatopte v troubě na 200°C. Zelený chřest stačí oloupat jen kousek a odlomit či odkrojit cca 2cm. Opláchnout, nechat odkapat, vložit do pekáčku. Sůl, pepř, tymián, česnek na kousky. Pocákat olejem. Šup do touby. Po deseti minutách chřest obrátíme a dalších deset minut dopečeme. Bylo to poprvé, kdy jsem si na měm pochutnala.
A to maso?
Z manžela dostat přesný recept v podstatě nelze. Vaří podle chuti a nosu. Většinu jídel, která (pokud mi tedy svěří vařečku :D ) já začnu, on dochucuje.
Z kuřecích prsou vyrobíme filátka, osolíme, opepříme, potřeme rozdrceným česnekem, chvíli nechám odležet. Zprudka opečeme na másle na pánvi, vyjmeme a uchováme v teple. Do výpeku přidáme trochu rajčatového protlaku tak, aby vznikla hustší omáčka (je jí jen tak "akorát"). Později manžel přiznal i kečup, ten dost let nesnáším, ale nevěděla jsem o něm :) Vložíme zpět prohřát maso, přidáme máslo (přepuštěné). Podáváme. Jak říkám, přesný recept od něj neexistuje. Podle chuti a nosu :)
Jó, pozor - existuje pár receptů, na které potřebuje laboratorní váhy! Obzvlášť se svým vánočním bramborovým salátem mívá "problém" už v listopadu :):):)
Žádné komentáře:
Okomentovat