Cesta je cíl... moje krédo (nikoli myšlenka)
a taky VYTRVALOST, TRPĚLIVOST, KLID, ROZVAHU, DOBROU MYSL A NADHLED (tolik vlastní zkušenost)

středa 31. července 2013

Nový kopanec

Je čas prázdnin a momentálně i dost nepříjemného horka. Toho si asi nešlo nepovšimnout. :)
Já jen chtěla naznačit, jak těžko se posledních pár dní přemlouvám, než začnu cvičit. Dávám si v tyto dny spíš krátké HIIT někdy od Zuzky, někdy něco z internetu, občas něco vymyslím, abych se pořádně uondala. Myslím, že něco delšího by mě zahubilo. :) Ovšem jsme byli teď u známých, mají bazén a bohužel momentálně nefunkční protiproud. Musel na mě být pohled (naštěstí je bazén zastřešený), když jsem jak moucha v síti kmitala z jednoho konce na druhý (3-4 tempa, podle síly odrazu) a ve chvílích, kdy jsem se snažila popadnout dech, jsem se pokoušela provádět alespoň trochu něco jako posilovací cviky. Bylo to úžasné. Voda 30 stupňů - jen co jsem do ní prvně vklouzla, snad během vteřiny se mi všechny spasmy uvolnily a fakt jsem byla jak legrační myška na klíček. :D:D  Ve chvílích, kdy jsem vylezla, jakože jsem vyčítala majiteli, že měl nechat postavit jednu dlouho dráhu podél pozemku, že by to bylo žůžo. :))) Docela se bavil.
Ano, u nás máme aquadrom, ale nikdy, slovy nikdy, jsem v něm nebyla. Měla jsem ráda jako holka ten původní, odkrytý (tenkrát se dost mrhalo energií). Dodnes nemůžu zapomenout na pocit, když mrzlo, padal sníh - a to i nám na hlavy - a zbytek těla se nořil v příjemně teplé vodě. Nebo vlezu do rybníků, které znám. Ale na aquáč, nikdy. :)
No a do toho lenivého meziobdobí (až na ten bazén) něco přišlo. Takové hezké milé nakopnutí. Velmi milé nakopnutí. Nebála bych se říct že velmi krásný kopanec to je. A ten pocit, takové to just něco musím rychle udělat, aby výsledek stál za to. Vím, že si nevyberu, odkud mi tuky budou odcházet jako první, ale dala jsem si takový prozatím měsíční "závazek", každý den něco pořádného na břicho. Nejlíp Bobovu jógu. A v druhé fázi něco jiného. Jedno co. Stejně se snažím aspoň dvakrát týdně dělat kardio, dvakrát posilování a pro zbytek něco krátkého intenzivního (pár zwow mám vypsaných na lístečkách a když nevím co, losuji, je to legrace). Dám vědět, až se "to" stane.

Jak to dopadlo, když jsem půjčila (resp. vnutila) knihu od Jill Michaels do rukou mému příteli

To máte tak. Schroupe všechny možné i nemožné české i cizí detektivky a podobnou beletrii. Nezastavila ho ani hromádka mých prastarých brožurek typu Metodika výcviku na kluzácích. V mezičase běhá s foťákem a "loví" broučky (zákaz vytrhat kopretiny!), pak sedí s atlasem plevele a bůhvíčeho ještě a dumá, co nám to tam vyrostlo. Pak sbíráme houby a díky němu seberu a sním i to, okolo čeho bych se dřív štítila i jen projít. Protože to okolo nás už zná, je vděčný za každý mu podstrčený šutr odkudkoli (bývalý učitel geologie). Taky umí bezvadně vařit (po chlapsku, s citem pro detail). MŇAM!!! Přepečlivě odměřuje svým drahocenným sukulentům každičkou kapku vody a trhá si vlasy, když jeho vrčící technikou posedlý vnuk křovinořezem oseká skoro všechna květenství domácího černého bezu (nebylo v zákrytu...), z něhož mě konečně letos slíbil naučit vyrábět léčivý likér atd., atd.
Nejvíc se mi líbí, že se ke všemu, co nějakým způsobem hodnotí, staví bez emocí, v roli nezávislého pozorovatele. I k hokeji a že ho sport až tak vášnivě nebere (býval "jen" vášnivým cyklistou silničářem).
No tak tomuhle pokladu (nelichotím, jsem s ním dostatečně dlouhou dobu a nikdy mě neomrzel a vím, že neomrzí) jsem podle podstrčila onu zmiňovanou knihu od Jill. Během vteřiny mi ji vracel s výrazem "fuj, nejsem zvědav na něčí životopis".
To se dalo čekat. Nevzdala jsem to a donutila ho začíst se kousek dál, až tam, kde chemie střídá fyziku a tak trochu matematiku. No konečně. Chytl se a já mohla spokojeně šít šatičky při tom, co mi on nadšeně předčítal vybrané dlouhé pasáže prokládané pochvalným "ta ženská není blbá" (není, já už to vím dávno:D) a věřím, že až knihu dočte, dočkám se i celkového nezávislého hodnocení, které bude zaručeně hlavně pochvalné).

čtvrtek 25. července 2013

Bio paprička (domácí) a ti druzí

Nedá mi to a musím se pochlubit - včera večer bloumajíc s čičinami po balkóně, narazila jsem na první papriku. Vzhledem k tomu, že jsem sadila kořeninovou i normální dohromady, většina mi vymřela při špatném počasí, nevím, která z nich se vyklube. Vypadá to, že to je ta k jídlu, ne na sušení (ta je delší a záhy červená). Odhadovaná velikost (zatím) cca 6 cm.

 
Rajčátka mají asi 1/2 - 3/4 cm. Některá míň, nebo teprve kvetou. Taky zatím.
 
Bazalka už taky konečně přerostla truhlík, letos je fakt obzvlášť "vydařený" rok.

Petržel v květu. Už z ní nic k jídlu nebude, možná pár zoufalých lupenů.


Ale tady se nám dokonce narodilo mimí! Chudinky vysušené, připálené, skoro nekvetou, ale miminko občas vypučí. To jsem pak pyšná teta.

 
 


pátek 19. července 2013

Milý deníčku...

... aby to nevypadalo, že se jen živím, nebo na papání myslím, tak se taky pohybuju. Sice skončil náročný týden, co se týká oslav, ale aspoň mám důvod se řádně zničit a pálit přebytečné jouly. Minulý týden jsem si dala Bobovo 54 min. kardio s kettlebellem. Ouvej, mě bolela ještě dva dny prdýlka a stehýnka. Ale bylo to žůžo, hezky v tempu a srdíčko pěkně pracovalo. Na chatě v neděli podvečer jsem umírala při jeho workoutu 1, vůbec jsem nemohla popadnout dech, ne že bych už nemohla, ale byl hic.
Ovšem co jsem si skutečně užila, byla pondělní Bobova jóga na břicho, kterou jsme dali spolu se synem. Ne že bych byla taková hvězda, ale odumírala jsem až ke konci, on daleko dřív :) (to jsem matka, posmívat se potomkovi). Navíc mě rozesmál: Boba jsem nám pustila do televize, ne jen v tabletu, jako sobě, nahlas to bylo taky a kluk - angličtinář  na začátku povídá "říkej mi, co mám dělat". Dostal jasnou odpověď. "Čum." Já nevím, chlapi to mají jinak? Nebo jen moje dítě...? (Snad to nebude číst!) No a přidali jsme ještě Bobovo 12 min. core.
V úterý se FAKT nedalo. Příkazem jsem měla od přítele koupit si boty. Letní. Žabky miluju, ale opravdu se ke všem šatičkám nehodí, jen jsem přitom musela do nákupního centra, které z duše nesnáším. Fakt bych to odpoledne radši trávila někde jinde. Navíc jsem si ve čtyřech prodejnách nevybrala. Žádná láska na první pohled. Škoda času. Ještě, jak jsme courali po těch botách, zajeli jsme k našim. Zatímco můj podřimoval u předváděné nové 3D tv, mě svrběly svaly. Byla z toho taková menší rozcvička v letních šatičkách na ramínka. A vlastně taky trochu předváděčka, aby mamča viděla a jednou taky něco pochválila... :D
O den později, už sama, jsem zajela ještě do jiného obchodu a něco jsem ulovila. Akorát to není to, co jsem sháněla, no, tak už to chodí. :):):) Ten den jsem se zase nemohla rozhodnout, co zacvičím. Tak jsem dala opakování - 54 min. s kettlebellem. Nějak jsem pobrala ty moje tříkilovky a jakože mám tedy v jedné ruce šest kilo. Když jsem se nedávno rozmýšlela, jaký kettlebell bych si pořídila, uvažovala jsem právě o šestikilovém. Teď, ač to držení obou činek v jedné ruce, bylo krajně nepohodlné, zdálo se to být lehké. Budu si tedy k vánocům nejspíš přát osmikilový. Ať si rodina užije srandy, až bude tu hmotu balit a dávat pod stromek. Ať z toho mám taky nějakou zábavu, až mi budou líčit, jak doputoval až ke mně. :D
Včera jsem se o tomto svém rozhodnutí se smíchem svěřila na mém "detašovaném pracovišti", tedy v masážním salonu a byla jsem hodně překvapena odmítavou reakcí mých profesionálních kolegyň. Vyslechla jsem přednášku o rýsování posilováním vlastním tělem + minimální zátěží, o mém "vyšším" věku a nevhodnosti vyšší zátěže, až jsem, neschopna řádně argumentovat (mám v sobě blok, když mluvím s někým, koho beru jako odborníka), skončila něčím takovým, jako že chci vypadat jako kulturista (pro klid). V hlavě jsem měla chviličku gulášek, ale jen chvíli, neboť "nafukovače" svalů jsem nebrala, neberu a ani brát nikdy vědomě nebudu, nejsem chlap a bez toho se jaksi s několikakilogramovou zátěží nabušencem opravdu nestanu. Nevím, možná jsme se jen nepochopily, ale moje "světlé zítřky" opravdu nevypadají jako powerjóga, zumba či bosu. Odjakživa mám ráda něco podstatného v ruce a leze mi mráz po zádech, když jsem před devíti lety zaplatila trenérce v našem renomovaném centru za to, že mě naučila se všemi těmi hejblaty zacházet a opustila mě se slovy "jen pět kilo zátěže!" a "jednou dokola" a po zbytek hodiny pobíhat po pásu nebo zajezdit si na kole. Po dvou třech opakováních, kdy jsem dala kola dvě, otráveně pobíhala a neuronila jsem ani kapku potu, jsem to vzdala. Já prostě musím cítit, že se něčeho držím a pak to má tu šťávu, když sotva funím, potím se a nemám už sílu nadávat virtuálnímu trenérovi, či spílat časovači. To jsem já.
PS: No vida, teď bych si měla přečíst první zápisek :D:D:D
Hurá, víkend!!!

A mám ji!

Tedy zatím jen připravenou na prodejně, ale už vím, co budu louskat o letošní dovolené:
Ovládněte svůj metabolismus – 3 tajemství stravy pro přirozené vyrovnání hladiny hormonů a svůdné a zdravé tělo!

Ráno jsem si přečetla recenzi od Nikki a strašně moc se mi zachtělo vědeckého výzkumu prováděném v mém nitru. Takže odpoledne si jdu pro ni. Hurá. Kdo by chtěl ukázku, je na této stránce internetového obchodu ANAG.
Rozečteného Špiona (Evžen Kulič) budu muset zvládnout v mezičase. Snad se mi to nebude plést.:)

úterý 16. července 2013

Modelky, aneb jídlo před objektivem


Pro ty, co rádi fotí své papú, ale jsou zoufalí nebo nespokojení s výledkem, pár rad. Snad si aspoň něco z toho i já vezmu k srdci. Jo někdo má shůry dáno a někdo se při volné fotografické tvorbě mučí.

http://www.apetitonline.cz/apetit-tv/155-jak-fotit-jidlo.html

http://dulique.blogspot.cz/2010/07/jak-na-foceni-jidla-v-domacich.html#!/2010/07/jak-na-foceni-jidla-v-domacich.html

http://life.ihned.cz/c1-54601370-jak-se-foti-jidlo-podivejte-se-proc-na-obrazcich-vypada-jeste-lepe-nez-ve-skutecnosti#fotogalerie-gf185248-2-1493390

Tím nemyslím, že si hned půjdu splašit nějaký dlabanec. Navíc, jsem čerstvě po o., takže mě výše uvedené nechává (víceméně) chladnouuuu... :):):)

Tak proto ho mám tak ráda... :)

Už jsem si říkala, jestli je normální, jak "jedu" po sezamu. Z Lidlu si nosím do práce sezamové tyčinky a okusuji je po ovoci, které mám ke svačině.





Přítel si koupil halvu (chalvu) a ta je taky ze sezamového semínka, což jsem netušila. Chuť měla výbornou, ale byla tak sladká, že jsem přibrzdila hned po počátečním ochutnání.






 No a co na ty moje chutě říká odborník?

Sezam - pro zdravé kosti, vlasy a dlouhý život

Říká se o něm, že žádná skála před ním nezůstane celá. U nás se jím zdobí pečivo. Řeč je o sezamu, dvoumilimetrovém semínku, nejstarším koření na světě, ve kterém se ukrývá velká léčivá síla. Obyvatelé východu již po staletí znají jeho léčivé schopnosti. Z pohledu čínské medicíny má vztah k ledvinám, játrům, slezině-slinivce a plicím.

Mezi jeho léčivé účinky patří:
  • Doplňování " esence ledvin ", její dostatek ovlivňuje kvalitu kostní tkáně (pomoc při osteoporóze), tvorbu krve (chudokrevnost), plodnost (zvýšení množství a kvality spermií). Protože podle TČM jsou vlasy "zbytkem ledvin" a uši jejich vývodem, tak dostatek "esence ledvin" ovlivňuje kvalitu vlasového porostu a sluchu.
  • Další vlastností sezamu je " zvlhčující" efekt. Znamená to, že je ho možné úspěšně použít v prevenci a léčbě zácpy způsobené suchostí a horkostí v tlustém střevě a také při léčbě suchého kašle.
  • Sezam by měl být častým doplňkem výživy u žen v menopauze, projevující se návaly horka a pocení, nespavostí, bušením srdce, slabostí?, které jsou způsobené vyčerpáním jinové (vyživující, chladivé) složky jater a ledvin.
  • U žen s předčasnou a silnou menstruací způsobenou "horkem v krvi" z oslabení "jinu" ledvin a jater může být pravidelná konzumace sezamu skvělým doplňkem další léčby.
  • Pro jeho "chladivý" účinek by ho měli konzumovat také lidé "horkokrevní" - nadměrně se potící, hyperaktivní, se sklonem k vysokému tlaku, srdečním onemocněním a mozkovým příhodám.
  • Zevně se sezamový olej užívá při bolestech v uších a spáleninách, kdy se nanáší vatou do ucha nebo spálenou kůži. Při horečce má mazání kůže horko odnímající účinek.
  • Život prodlužující účinek. Podle dávných tradic čínské medicíny když dojde k vyčerpání "esence ledvin", tak lidský život je u svého konce a sezam, jak je známo esenci doplňuje?

    A jak se dívá na sezam moderní dietologie?

    Obsahuje tyto nejdůležitější látky : 20% bílkovin, 50% rostlinných olejů, 16%sacharidů a 9% vlákniny. Z vitaminů jsou to tiamín(B1) - 1 mg, riboflavín(B2) - 0,25mg, niacín(B3) - 5mg, karoteny. Minerální složení ukazuje na sezam jako skvělou multiminerální potravinu (složení na 100g) : vápník - 500 až 1500 mg, hořčík - 350 mg, železo - 10 mg, zinek - 10 mg, draslík - 410 mg, fosfor - 890 mg.
    Toto složení ho předurčuje k prevenci a léčbě mnohých nemocí například:
  • Vysoký obsah organického vápníku, hořčíku a fosforu je možné využít v prevenci a léčbě osteoporózy a zlomenin. Doporučuje se těhotným a kojícím ženám.
  • Pro vysoký obsah železa je vhodný pro ženy a při chudokrevnosti.
  • Vysoký obsah vitaminů skupiny B a hořčíku s fosforem z něho dělají lék na deprese a neurózy. Ze stejného důvodu je vhodný pro studenty, sportovce a těžce pracující.
  • Pro svůj vysoký obsah nenasycených mastných kyselin a hořčíku je vhodným dietním doplňkem u nemocí srdce a cév.
  • Vysoký obsah zinku zlepšuje imunitu a metabolismus.
  • Vysoký obsah karotenů s hořčíkem, vápníkem a zinkem jsou lékem na nemoci očí, vlasů, kůže, sliznic a nehtů.
  • Sezamové mléko může nahradit mléko kravské u lidí s nesnášenlivostí laktózy.

    Lepší je konzumovat přírodní - neloupaný sezam, protože obsah minerálů a vitaminů se snižuje odstraněním povrchové slupky semínka.




  • Zdroj: zdrava-vyziva.doktorka.cz, wikipedie

    pondělí 15. července 2013

    Konečně

    mi dorazila sušička ovoce. Neříkám, že je tento typ nejlepší ze všech, ale Etu mám ráda, tak co to nezkusit. Zase toho tolik do roka na sušení nemám, takže i to hrálo roli při výběru. Chtěla jsem ji vzít na chatu, jakože až budou houby, že ji vyzkoušíme. Leč naše krabicemi a výškami posedlá kočka ji adoptovala. Nevešla se mi v pátek do auta (ta krabice) a o víkendu jsem tedy o ni přišla úplně. :D
    Tento pátek už ji ale opravdu odvezu, číča si stýskat dlouho nebude, přinesu jí z práce náhradní řešení (jinou krabičku) a bude.

    čtvrtek 11. července 2013

    Brr...

    No a ještě jsem zvědavá, jak se dnes, frajerka, dostanu ve zdraví domů, když jsem si bl.ec vzala kraťásky a halenku tak proti mouchám s krátkými rukávy a žabky a venku je cca 14 stupňů. :D:D:D

    Pro starší a pokročilé :)

    No vida, občasné bloumání po neznámých místech internetu mi zase něco napovědělo:
    http://fitfitnesslady.blogspot.cz/2013/03/prispevek-na-prani-menopauza.html

    http://ona.idnes.cz/jak-primet-hormony-aby-pracovaly-pro-vas-ffb-/vztahy-sex.aspx?c=A060411_185314_ona_telo_eck

    No a tímto s hormony končím. :)

    středa 10. července 2013

    Na Jill jsem nezapomněla

    Předevčírem jsem si konečně pořídila Hard body od Jill Michaels (vyšlo letos v březnu) . Oba workouty. Včera jsem si prohlídla ten druhý ten druhý a přemýšlím, kdy ho vyzkouším. Už dlouho jsem od Jill nic necvičila a myslím, že by mi to neuškodilo. Sice jsem si zvykla na kratší stopáže, ale ten o pár minut delší "záhul" má zaručeně svůj důvod. :)
    Myslela jsem si, že ho hned  večer u přítele vyzkouším, jen nevím, kde bych si ho u něj dala, občas je docela náročný na místo (ten workout)... :) Měla jsem tedy jako náhradní plán dát něco od Zuzky. Člověk míní, rodina změnila. Slavily se přítelovy narozeniny a hosté nás opustili až po půl deváté večer. Než se poklidilo, nebylo co řešit. Sprcha a spát. Taky jsem si povšimla, co se mnou udělalo to, co jsem snědla. Ne že bych se tedy nějak významně přejedla či přepila, měla jsem za celé odpoledne dva domácí chlebíčky (bez salátu), po malém kousku ze dvou dortů a cca dvě deci dobrého bílého pozdního sběru. Akorát brambůrky byly bohužel nebezpečně blízko... :) Ředila jsem čistou vodou, bylo dost teplo a sedělo se. Dnes ráno jsem měla pocit, jak kdyby mi někdo v noci nabančil. Bez energie, unavená.
    Taky za pár dní mám narozky, ještěže je řeším jinak - pro mě, maminu a případné další zájemce zeleninovým salátem s kuřecím masem a mimořádně s krutonky, pro ostatní nepečeným dortem (není zrovna "košer", ale je moc dobrý, recept i s foto dodám sem) a obloženým talířem. Ať se s tím ostatní popasují.
    V práci narozky tajím, nakrmit tolik krků, na to bych musela mít speciální fond. :D :D :D
    A navíc si po třicítce na oslavy tohoto typu stejně vůbec nepotrpím.

    úterý 9. července 2013

    Zuzka,Bob a já

    To, že jsem týden nic nenapsala neznamená, že jsem nic nedělala. Řekla bych, že naopak. Dala jsem si Bobovu jógu a počítala při ní podle lupání počet kloubů v těle (krční a hrudní páteř jsem přepočítala až následující den, kdy se konečně uvolnila - jak jsem pořád čumákovala na obrazovku, pač angličtinou jaksi nevládnu), na chatě jsem si zopakovala Zuzčin oblíbený upravený workout a opět v lepším čase, včera došlo na tenhle http://zuzkalight.blogspot.cz/2013/06/zwow-59-core-abs-workout-9-brezna-2013.html
    a zároveň na rozhodnutí, konečně se přestat Zuzky bát. Vždyť mě nikdo nenutí dělat ty nejtěžší verze cviků, můžu si je upravit pro mne a moje rozmazlená kolena a buď to tak pro příští opakování nechat, nebo si dát těžší verzi a mít z toho radost. Vždyť v posledních týdnech jsem stejně přišla na to, jak mě tělo obelhává, když jediné, co po cvičení opravdu trpí jsou plíce. Zbytek si už na zátěž zvykl a hlava, bránící se většímu zatížení, mi podsouvá, co cvičit příště a neuhnat se. Potvora. Ale má smůlu, hlava jedna. Začnu konečně se Zuzkou natvrdo a to od prvního zwow. Neříkám, že to bude brnkačka, ani že začnu teď hned, ale párkrát týdně to bude určitě.
    Taky mám zážitek, který se cvičením zdánlivě nesouvisí. Celou neděli od samého rána jsem pobíhala u chaty jen ve dvoudílných plavkách a zjišťovala, že jednak jsou mi velké (v poslední době se opakuji dost často, já vím :D) jako nikdy a co je alespoň pro mě podstatné - nestydím se v nich. A to přesto, že tělo zdaleka není tak výstavní, jak by se mi líbilo. Nepamatuju, kdy naposledy, a pokud vůbec někdy, jsem měla tolik sebevědomí. Prostě ten pocit, ten byl k nezaplacení! :D:D:D

    úterý 2. července 2013

    Intermezzo - vzpomínka na neděli :)


    To se vezme jeden šikovný chlap, jedno malé kilové kuře, gril, naloží se to do auta, odveze na chatu a ponechá svému osudu. Asi po půlhodině přípravy - naplnění karí kořením, solí (na máslo zaplaťpánbu zapomněl), upevnění do grilu a hodině a půl odkapávání vypečené šťávy a slin (doporučuji v mezičase věnovat se činnostem v odlehlé části zahrady) se bez řečí usadit ke stolu a dlabat a dlabat. :D:D

    Když někdo vaří s láskou, je to znát. Kočkám jsme přivezli jen kosti a i po těch se zaprášilo.

    S jehlou v ruce

    Od rána se živím bílými houskami, ble. Tedy ne že by byly až tak špatné, ale spolu s mattonkou, to není nic, po čem bych toužila. Taky něco jako dieta. Ale dnes musím, jednou cca za měsíc moje bříško vždycky trpí.
    Sedím na transfůzce, na odběru plazmy, takže mám chvíli čas psát alespoň jedním prstem levé ruky. Doufám, že se mi podaří, co napíšu, uložit, aby to nedopadlo jako můj vypiplaný kalendář cvičení minulý týden, který prostě beze stopy zmizel a dle vyjádření počítačového inženýra nemá cenu po něm pátrat. Ještěže mám všechno zapsané v papírové podobě ve hmatatelném papírovém kalendáři i s příslušnými poznámkami.

    Mám velkou potřebu si momentálně zvednout tlak (mám, jako obvykle nízký) - tedy něco k dietám.
    V podstatě mi jako příklad stačí můj zesnulý manžel. Měl cukrovku, docela dost let byl "na dietě", později na inzulínu, ale stravovací návyky čím dál tím víc děsné. Taky pohybu po odchodu do starobního důchodu měl najednou zoufale málo. A to býval až do vyššího věku aktivní sportovec. Ovšem nic z vypěstované pohodlnosti nehodlal, bohužel, změnit. Když zemřel, byla to troska s amputovanýma oběma nohama.
    Ne, nemám pražádný důvod kohokoli děsit, jen chci říct, že lidé se budou raději ládovat prášky horem dolem, nechají do sebe píchat injekce, budou se dožadovat lázní, nebo alespoň rehabilitace, ale to nejsnadnější, změnit svým vlastním přičiněním způsob života a stravovací návyky, to je PROBLÉM a opovážlivost, či dokonce lékařova drzost, něco takového po nich chtít! Já vím, je to problém, ale ve vlastní hlavě, přehodit výhybku a začít se starat o sebe sám. Zrovna teď jsem se sestřičkou prohodila pár slov na téma "jak okolí vysvětlit, že děkuji, ale já to nejím", po čemž ihned následuje odpověď otázkou "ty držíš dietu???" proložená dychtivou nedočkavostí vytáhnout z vás nějakou, v podstatě jakoukoli odpověď, po které by vám mohli "erudovaně" a láskyplně vaše snažení vyvracet a de facto z vás udělat nevzdělaného hlupáka. Ač ve většině případů by právě jim nějaká ta změna životního stylu neuškodila…
    Prostě se někde v našich životech stala nějaká chyba, špatná nebo dokonce žádná informace, že základem našeho zdraví, alespoň v naprosté většině případů, je to, čím své tělo živíme, v jakém prostředí žijeme a přiměřený a dostatečný pohyb. Že prostě strava je lék, ať se nám to líbí nebo ne.
    No vida, odběr jsem přežila, krev tekla jedna báseň, hurá na oběd (prosím, ať se mi nikdo z kuchařů nesnaží naložit jako pro regiment, když už nemám možnost sníst, co chci!)