Cesta je cíl... moje krédo (nikoli myšlenka)
a taky VYTRVALOST, TRPĚLIVOST, KLID, ROZVAHU, DOBROU MYSL A NADHLED (tolik vlastní zkušenost)

čtvrtek 30. ledna 2014

Kdo pozdě chodí...

... sám sobě škodí, však víme.
A taky smutní, protože si včas neobjednal Zajíce v krabici :(
Vzhledem k tomu, že zájem po první krabičce - nejspíš o dost - vzrostl, stalo se to, že objednávky na měsíc únor byly zastaveny ještě před koncem ledna a tak si musím příští měsíc pospíšit, abych měla v březnu znovu překvapení :)

středa 29. ledna 2014

Všude dobře, doma nejlíp

V neděli jsem si už nutně potřebovala dát do těla, a protože jsem neměla možnost válet se po zemi, seskládala jsem

Vraždění nožiček (pro babičky)

Tabata, 36 kol, 30" cvik + 15" pauza

2x
- burpees (bez kliku, s výskokem)
- snowboarder (s výskokem měnit nohy)










2x
- mountain climbers
- explosive star (s výskokem měnit pozice)



















2x
- předkopávání (střídat nohy) (s anglickým názvem jsem vedle jak ta jedle :) )










- squat

To celé 3x!


No a proč je doma nejlépe?
Nikdo se po očku (s "obavami o vás" nedívá), když začnete funět.
Můžete si přizpůsobit teplotu v místnosti podle sebe.
Můžete si otevřít okno a neposlouchat řeči o zimě a průvanu.
Můžete tedy normálně dýchat, nebolí vás tolik svaly a vydržíte celá tři kola, ne jako já v neděli jen dvě. Uz jsem na to neměla nervy :-)

Včera večer jsem si to celé i se švihadlem-před a jednou minutou plank pozice-po víc užila. A protože jsem po delší době začala používat sporttester, vím, že se - i když jsem ho prvních čtyřicet vteřin neměla zapnutý (bl-ec), opravdu se výsledky pohybovaly ve vyšších číslech, což mi dělá radost.

pondělí 27. ledna 2014

A to bylo porád řečí, že to nepůjde!

Dnes ráno, jako každý všední den, poté, co jsem zbodla svou obvyklou snídani (oříškové müsli, trochu mléka, půlka kaki churmy, trochu jablečného domácího pyré), dala jsem se do pití čaje. Jak už jsem někde zmínila, piju černý, ne příliš silný, slazený třtinovým cukrem. Naleju si do hrnku, upíjím a mezitím dělám další "ranní práce". Když už jsem byla skoro na dně hrnku, něco mě zarazilo. Ten čaj jsem zapomněla osladit, přesto žiju a navíc jsem si toho ani nevšimla! :)

středa 22. ledna 2014

Asi jsem se včera majzla

nevědomky v tom sportu do hlavy ("zkoušela jsem si" v obchodě činku - kolik unesu, abych si nevybrala kettlebell se špatnou váhou), nebo mám špatné svědomí, že jsem se včera pořádně nezrušila, respektive, že jsem se o to ani nepokusila, ale dnes jsem si zase vymyslela nové babičkovské cvičení.
3 = dobře
Tabata 20'. 30 kol, 30“ cvičení, 10" pauza
Nejdřív: 300 přeškoků švihadla (ach ta Nikki :-)  )
Potom:
1.série - 2x
- push-ups (klidně krásné dámské, na čtyři doby...:-) )
- sumo squat (pozor na kolena - nikdy přes špičku!)
2. série - 2x
- side crunch - L
- side crunch - P
- tricep dips
To celé 3x (už bez švihadla!)

Naučila jsem se taky konečně, že je lépe cvičit třeba o trošku pomaleji, ale nekazit cvik, pokud už nemůžu. Raději pár vteřin prodýchat, než se hroutit.
Je lépe zvolit lehčí formu cviku, ale udělat ho perfektně včetně správného dýchání.
Vždy se nejdřív pořádně procvičit, prohřát klouby a svaly a na závěr protáhnout, vydýchat. Neprochladnout, když docvičím.

A k večeři jsem dostala chuť na pořádnou bramboračku. S fůrou sušených hub, místo krup bulgur, zlehka zahuštěná instantní jáhlovou kaší (jen abych neviděla na dno). Aspoň rok jsem ji neměla, ještě mi zbyla k zítřejšímu obědu.
Mňam!

pondělí 20. ledna 2014

Rozcvička

Jak jsem slíbila, dávám jsem si kromě workoutů rozcvičku. Tedy takovou jinou rozcvičku. Prostě občas neuškodí vyzkoušet si něco jiného, než o čem jsme přesvědčeni, že jedině to je pro nás to nejlepší. Třeba se tam někde jinde najde něco, co bude vyhovovat lépe, nebo co nás posune dál.

Týden utekl jako voda

a já mám za sebou další nedělní vlastnoruční cvičení.

Chuťová recenze na Zajíce v krabici

Začnu tam, kde jsem při prvním otevření krabice málem přišla o zrak. Tedy když jsem si omylem lokla umeoctu namísto jitrocelového sirupu.

pátek 17. ledna 2014

Překvapení!!!

Je pátek, tedy den, na kdy Česká pošta nahlásila, že mi bude doručen balíček. A není to jen tak nějaký obyčejný balíček. No musím se přiznat, vrhla jsem se na něj jako předškolák o Vánocích a papírový obal jsem z krabice strhla pomalu jedním tahem. Načež jsem ze sebe vydala citoslovce:
jéééééé!!!

:):):):)

Co mě uvedlo v tento podivný stav? No přece dorazili Zajíci v krabici!

úterý 14. ledna 2014

Mám tak trochu smutek

a trochu si říkám, že to tak asi mělo být. Slíbený kettlebell zmizel kdesi, údajně se zakutálel někde u přepravní společnosti, což je vlastně jedno. Prostě nedorazil. Podstatné je to, že jsem zase na začátku. Ale ne tak docela.
Věřím, že všechno v životě má smysl, proto jsem pojala vyhlížení koupě další koule aktivně. Podle materiálu staženého z internetu alespoň dělám pravidelné rozcvičky a vsouvám je k mému cvičení.
Včera jsem si tělo mučila opět trochu netradičně. Stála jsem celé odpoledne u plotny - vymyslela jsem si dvě jednoduchá jidla, spíše mňamky mladým na chleba (rillettes z cibule a parmazánu, paštika z kuřecích jater), ale času jsem na jejich přípravě strávila, jako bych dělala tříchodový nedělní oběd :-) No a večer jsem si chtěla aspoň zaskákat - přes švihadlo bez švihadla, kterážto činnost se mi nejenže zalíbila (místo plánovaných tří set přeskoků jsem jich dala v pohodě pět set), ale docela jsem tomu přišla na chuť. No a jak už jsem se jednou začala hýbat, přidala jsem pár cviků s činkami, již zmiňovaná přípravná cvičení pro kettlebell, která jsem dovršila sérií různě pojatých sedlehů a teprve pak jsem si šla udělat něco k večeři pro sebe.
No a taky to vypadá, že jde do tuhého. Minulý týden jsem vynechala obědy v závodní jídelně z důvodu odstraňování přebytků domácích zásob. A docela se mi domácí kuchtění na stará kolena zalíbilo.
KONEČNĚ!
Dnes jsem si četla v práci nový jídelníček a nezaujal mě! Myslím, že jsem překonala další vnitřní "problém" a že se začnu věnovat ještě ve větší míře tomu, čím zásobuji své tělo. Netvrdím, že si už nikdy nedám nic erárního, ale nejspíš téměř po roce odezněla moje letitá averze vůči vařečkám a teplé kuchyni vůbec.
Občas, když si přečtu nějaký starší příspěvek, musím se pousmát. Jak se zpočátku bráním novinkám, jak proti nim následně nějakou dobu bojuji, vymlouvám se, proč je nemůžu použít, pak nenásilně a pokud možno rafinovaně vyzkouším (hlavně na to nemyslet) abych je nakonec zařadila do běžného života jako naprostou samozřejmost... :-) :-) :-) :-) :-)
Ta hlava... nebýt jí, kdepak by asi bylo tělo... :-)

pondělí 13. ledna 2014

Nedělní podvečer

jsem si musela náležitě osolit.

Po dvou dnech sladkého nicnedělání, inspirována nikkiinou švihadlovou výzvou a jedním Zuzčiným wokoutem, potrápila jsem si tělo:

Nejdřív:
3 minuty přeskoků přes švihadlo (nebo bez něj)

Potom:
10 minut AMRAP takto:

Na začátku každé minuty 5 kliků (pánské i dámské), po nich plynule:

1. bicep shoulder press












2. tricep dips
(opřít rukama o židli
+
 navíc střídavě zvedat nohy)













3. james bond lunge












4. knee hug














5. side crunch - levá strana














6. - 10. minuta - opakování,
jen v 10. min. side crunch - pravá strana
 
 
 
No a dnes si dám něco pořádného, abych nezlenivěla :) Ještě mě nezačalo nic bolet, takže proto.

Nikki a švihadlo


Nikki  zase něco na nás vymyslela. Tentokrát je šance, že trpět budou i sousedské "mezipaterní"
vztahy - jak je zřejmé z převzatého obrázku, čeká nás hooodně pokusů o vznášení se :) Protože jsem se nechala už včra inspirovat a svoje cvičení jsem začala třemi minutami přeskoků švihadla (máme velmi hodné sousedy, proto bez švihadla), což mně osobně vydalo na něco málo přes tři sta skoků, troufám si na tuhle konečnou částku: 



Protože to včera až zase taková hrůza nebyla. Pravda, kdybych měla švihadlo, zaručeně by to taková legrace nebyla... :) A nemám tím na mysli bušení do podlahy :D:D:D

čtvrtek 9. ledna 2014

Snídaně

Vstávám v týdnu poměrně brzy, mám ráda pomalý rozjezd, ne skočit ještě rozespalá s kartáčkem v puse a jednou nazutou botou do autobusu :), snídám tedy doma, ne až v práci. Mám přitom ráda klid a jediné co snesu, jsou tiché ranní zprávy na čtyřiadvacítce, kde se jen snažím, aby mi neuteklo počasí, černý čaj (když on zelený, ať dělám, co dělám, mi nedělá dobře a ovocná šťáva takhle brzy po ránu by mě zabila :):):)  ) s třtinovým cukrem a již víc než půl roku oblíbené müsli s ovocem - ať už banán, nebo raději nějaké jiné nakrájené na kousky, vmíchané do "předmáčeného"müsli. Přidám trochu mléka, syrovátky nebo jogurtu. Dle chuti a momentální "domácí" nabídky.
Naučila jsem se v Německu kupovat téměř stejné a teď, kdy jsem po delší době opět vyzkoušela tyhle odnaproti z lídlu a s potěšením zjistila, že poněkud vyšší (ale opravdu jen o pár korun) cena je nepodstatná, protože chuťově je nejen lepší, ale všimla jsem si i přidaného kokosu a lněného semínka (víc rozdílů po ránu nevidím). Ty kukuřičné lupínky tedy nemusím, ale nejsem popelka...




Dodatek pro nepravověrné:
Jen o víkendu je to někdy trochu jinak. Pokud se mi podaří trošku si "dospat" a v zimě s tím opravdu nemám problém (v létě straším klidně v 6), obejdu se bez vloček a dám si klidně jen samotné ovoce. Oběd bývá totiž zpravidla proklatě blízko... :D:D:D

Už se nemůžu dočkat

(Obzvlášť na ta velká rajčata jsem zvědavá, keříčková mi šla
vždycky dobře, tak uvidíme.)

S kettlebellem teoreticky

Informace, informace...
To je zatím vše, co sbírám, abych si mohla pořádně protáhnout kostru s kettlebellem, který je stále někde na cestě. Ano, chápu, byly Vánoce, ale vážená firmo, pochopte, já už se jaksi NEMŮŽU DOČKAT!!! :):):)
Zatím jen stahuju různé návody na cvičení a přípravu, Bobův workout je připraven ke spuštění a já začínám mít strach, že z toho, jak jsem natěšená, se hned první den namůžu :):):)
Zadáním slova kettlebell na googlu a výběrem češtiny jsem se dostala ke spoustě materiálům vhodným k samostudiu i k samodomo cvičení. Ano, činka o váze osmi kilo ještě nikoho nezabila (pokud mu nespadne na hlavu), ale tělo je přivyklé trošku jinému pohybu. Proto je důležité je náležitě připravit na onu vymodlenou kouli, hned dnes (udělalo se mi volno - tedy nejsou klienti na masáže) k večeru něco z toho vyzkoušíme...


 
Slibuji, že se autorům výše zveřejněných brožurek ozvu, ale jen tehdy, když mi ten kus hmoty v zápalu cvičení neupadne na již zmíněnou hlavu, nebo si s ním neulomím některou z končetin :)
Tady v blogu, bude zmínka zaručeně. Ale jen co se ta zatracená zatoulaná koule dovalí až ke mě! :D


pondělí 6. ledna 2014

Moje nožičky a moje p....ka

Kasala jsem se, kasala, jaké mám vymakané nožky, i to nad nimi, co k nim taky patří. Auvík. Nevím, jak se zvednu, až tohle dopíšu, no, nějak už to zvládnu, ale z hecu jsem si teď zdolala Zuzčin Zwow #65 a teď pláču :-) :-) :-)
Ale kdež, není to tak hrozné. Třetí, poslední, kolo jsem dala nejrychleji ze všech. Vidina cíle je neuvěřitelný motor. Navíc dřepy na jedné noze jsem bez uzardění dala se židlí pod zadkem. A taky jsem nestihla posvačit oblíbenou lžíci jogurtu, takže mě popoháněla i vidina salátku, vadnoucího v ledničce, velmi mírně přezrálého avokáda (takové mám nejradši) a určitě najdu i něco, čím tě dvěma surovinám bez chuti tu chuť dodám.
Rychle sprchu, nebo okoušu tablet :-) :-) :-)  (jó rychle, to se řekne:-)  )
PS: na počátku srpna ještě za horka jsem ty dřepy na jedné noze dala úplně až dolů a bez držení! Jak je to s gravitací - bylo to na horách, byla jsem těžší, nebo lehčí? Haha chyták - těžší, asi o šest kilo! :-D :-D :-D

čtvrtek 2. ledna 2014

Není nad to spílat sama sobě

Dodatek - dopsán po přečtení ještě před zveřejněním:
prosím o shovívavost, příští příspěvek se budu snažit napsat poněkud inteligentněji, za tohle může adrenalín a endorfiny. Děkuji za pochopení :-)

Chodím okolo toho jako okolo horké kaše, nebo lépe řečeno jako začátkem loňského léta okolo Zuzky, až se konečně odhodlám. Nějakou dobu si sice dávám (kromě "oficiálních Zuzčiných nebo Bobových workoutů) takové rádoby závazky typu: teď udělám tolik a tolik kliků, tolik a tolik cviků s činkami, poslední schody do x-tého patra vyběhnu atd. Ale chybí tomu koncepce. Až dnes.
Pravda, mám pocit, jako bych trochu "vykradla" Zuzku, ale to je jen zdání. Prostě jsem si chtěla dát od ní něco festovniho, ale to co jsem našla, bylo pro dnešek až trochu moc festovní... :-)

Takže jsem si konečné vymyslela první HIIT pro babičku :-)

Není to žádný zázrak, ale chybami se člověk učí. Jsem jen zvědavá, kdo za mě bude zítra pracovat rukama :-) Lžu, tak hrozné to zase není. Musím mít natrénováno, až mi dorazí kettlebell.

Nazvala jsem to "Co s židlí?". Amrap, 15 minut.

Abych neprznila angličtinu, pokusím se o popis (přesný překlad teď v tom nadšení z tvoření fakt nedám).

Židle by měla být stabilní, lze nahradit nižší stoličkou, pro zpestření velkým míčem, nikde není přece psáno, že si cvičení - jakékoliv nemůžeme upravit tak, aby nás nenudilo.

20 vězeňských dřepů / koleno nahoru
5 kliků s chodidly na židli (víc jsem si z opatrnosti nepředepsala :-D )
10 krok na židli (štokrle) / koleno nahoru
10 otočit zády k židli, kliky o židli + střídavě zvedat nohu
10 kliků s rukama na židli, střídavě koleno k rameni

No fuj, to je popis jak od hohentota :-)

Asi si dám přece jen pro letošní rok nějaký cíl - udělat si hezky rychle rejstřík cviků s anglickým i českým názvem a názornými obrázky, ať pro změnu neprzním mateřštinu a nemusím to někde lovit na netu.
Fakt se polepším :-)
Jo, výsledek - 5 kol + 7 kliků zády k židli.
Příště vymyslím asi něco na pupik, dnes se dost nudil.

Silvestrovské menu

V žádném případě netvrdím, že to co jsem ten večer slupla, je dokonalé. Ale aspoň jsem se u známých, kde jsme část silvestrovského večera strávili, obloukem vyhnula chlebíčkům (ty jsem ostatně nejedla nikdy), jednohubkám, vepřovému koleni i pivu. Přinesla jsem s sebou do placu taky něco na zub - špenátovo-šunkový tažený závin z celozrnné mouky, misku s hroznovým vínem, vlašáky a kozí goudou. Tu jsem nakonec sezobala já. A taky pokus o bramborový salaát z batátů a avokáda. Ten se mi jaksi chuťově vymknul. Nasládlá chuť batátů přehlušila ostatní součástky a já měla pocit, že jím dušenou mrkev :D:D:D To co mi zbylo, jsem dojedla až včera večer a bylo to daleko lepší, odleželé.
Za celý večer jsem si dala sklenku suchého bílého vína, pak už jen úplně prťavého frťana rumu jako přípitek. Úplně to stačilo.
Silvestr není pro mě důvod k bujarému veselí. I když letošní loňská bilance není až tak špatná. Nějaké to kilo dole, obrovská radost, že se vejdu do normálních konfekčních velikostí, svatba syna, svatba moje... :):):)