Navíc - v pátek jsem něco hledala v šuplíkách s oblečením a jako vždy se to zvrhlo v hloubkový průzkum. Synova přítelkyně byla u toho, když jsem narazila na dvoje odložené džíny. Ještě minulou zimu jsem je vlastně ani nedopnula. Volám na ni "kdybys potřebovala na něco džínovinu..." Nedořekla jsem, protože v tu chvíli se ono nevinné děvče počalo šíleně řehtat. Následně z ní vylezlo čemu. Jak jsem ty kalhoty vzala do rukou a rozložila je držíc přitom před sebou, v mém obličeji se objevil vyděšený výraz a oči mi málem vypadly z důlků. Já si jen uvědomuji, co všechno mi v tom zlomku vteřiny proběhlo hlavou. Ty roky strávené a promarněné v zajetí nedbytečného množství tělesného tuku, kdy jsem se děsila každého jara a léta, které budu muset trávit poněkud více odhalena. Ta nechuť chodit po obchodech koupit si třeba tričko (trička nešiju), či cokoli jiného. Ty hodiny v prodejnách spodního prádla při výběru podprsenky, kdy jsem - v lepším případě - odcházela zpocená a v ruce balíček s předraženým nevzhledným "kouskem" (velká prsa asi nepotřebují krásný obal - a ty hezčí nedržely pořádně tvar), v horším případě zpocená a s pocitem trapnosti a studu, protože ten velký úklid, který v obou případech paní prodavačku čekal, nedostala ani zaplacený :)
Cesta je cíl, stojí v podtitu tohoto blogu. Tak jsem asi dospěla na křižovatku. Nikoli do cíle, ten je za horami a doly. Teď jen, kterou cestou se dát. Pěšky, to dá rozum, pohyb je zdravý :)
O pohybu mám momentálně jasno - Zuzka a Bob to jistí. Možná potkám ještě někoho jiného, uvidíme, ale s těmi dvěma (Jill odpustí, jsem jí za MNOHO vděčná) se mi teď šlape velmi dobře.
Co jiného mi ale dělá zmatek v hlavě, je opět otázka, co do zobáčku. Nejsem na tom jako na jaře, kdy jsem řešila opravdu nevhodnou stravu, teď mi jde spíš o jakési doladění.
Kniha od Jill se mi sice od maminy vrátila, hned jsem ji na neurčito zapůjčila potřebnější kolegyni a tak si zatím čtu na netu.
Prostě si chci určit směr.
Prošla jsem různými stránkami, abych si přečetla, že například paleo stravování znamená jíst to, co bylo k nejspíš "běžně k dostání" kdysi před lety, kdy jsme byli lovci a sběrači. Cca 3 tři milióny let se lidstvo živilo tím, co si člověk ulovil, utrhl, vytrhl, vydloubl (odpovídal tomu i příslušný pohyb). Maso z divokých zvířat, ryby, hmyz, plazi, vejce, ovoce, zelenina, kořínky, něco oříšků . Až v posledních deseti tisících letech vzniklo a rozvinulo se zemědělství. Tehdy přibyly obiloviny, luštěniny, mléko, rafinované cukry a rafinované tuky.
Na netu je několik zajímavých stránek na toto téma i s recepty, na této je připojen i blog popisující průběh změn při přechodu na paleo stravování.
Další směr - raw. Vše co se sní, je syrové (včetně případného masa), živé (tedy enzymaticky), čerstvé, naklíčené (suché obilí a některé druhy luštěnin vhodné k naklíčení jsou jako suché neživé, až po naklíčení se označují za živé). Sušené (do 42 - 45 st. C, pozor na zničení enzymů), případně mražené (k pozdějšímu použití).
Vegetariánství - ať už s mlékem, vejci, atd., či bez nich, popisovat netřeba.
No, asi takhle. Nejspíš (alespoň prozatím) nepůjdu striktně žádným z uvedených směrů. Zatím jsem o nich v podstatě jen četla, ale vyhýbat se jim nebudu. Spíš bych ze sebe mohla udělat takového malého pokusného králíčka, vyhledávat paleo nebo raw recepty a zkoušet je na sobě a pak na případném čtenáři :)
Dnes, pokud je to jen trochu možné, se snažím zachovávat pravidla clean- eating.
Tedy jíst potraviny pokud možno čerstvé, chemicky nedochucované a neupravované, i když mám stále jeden velikánský černý puntík a to obědy v naší "závodce". Možná by to měla být výzva pro příští rok (roky) a mohla bych přitom začít zkoušet to, co jsem o pár řádků výš slíbila.
O pohybu mám momentálně jasno - Zuzka a Bob to jistí. Možná potkám ještě někoho jiného, uvidíme, ale s těmi dvěma (Jill odpustí, jsem jí za MNOHO vděčná) se mi teď šlape velmi dobře.
Co jiného mi ale dělá zmatek v hlavě, je opět otázka, co do zobáčku. Nejsem na tom jako na jaře, kdy jsem řešila opravdu nevhodnou stravu, teď mi jde spíš o jakési doladění.
Kniha od Jill se mi sice od maminy vrátila, hned jsem ji na neurčito zapůjčila potřebnější kolegyni a tak si zatím čtu na netu.
Prostě si chci určit směr.
Prošla jsem různými stránkami, abych si přečetla, že například paleo stravování znamená jíst to, co bylo k nejspíš "běžně k dostání" kdysi před lety, kdy jsme byli lovci a sběrači. Cca 3 tři milióny let se lidstvo živilo tím, co si člověk ulovil, utrhl, vytrhl, vydloubl (odpovídal tomu i příslušný pohyb). Maso z divokých zvířat, ryby, hmyz, plazi, vejce, ovoce, zelenina, kořínky, něco oříšků . Až v posledních deseti tisících letech vzniklo a rozvinulo se zemědělství. Tehdy přibyly obiloviny, luštěniny, mléko, rafinované cukry a rafinované tuky.
Další směr - raw. Vše co se sní, je syrové (včetně případného masa), živé (tedy enzymaticky), čerstvé, naklíčené (suché obilí a některé druhy luštěnin vhodné k naklíčení jsou jako suché neživé, až po naklíčení se označují za živé). Sušené (do 42 - 45 st. C, pozor na zničení enzymů), případně mražené (k pozdějšímu použití).
No, asi takhle. Nejspíš (alespoň prozatím) nepůjdu striktně žádným z uvedených směrů. Zatím jsem o nich v podstatě jen četla, ale vyhýbat se jim nebudu. Spíš bych ze sebe mohla udělat takového malého pokusného králíčka, vyhledávat paleo nebo raw recepty a zkoušet je na sobě a pak na případném čtenáři :)
Dnes, pokud je to jen trochu možné, se snažím zachovávat pravidla clean- eating.
Shrnutí: změn se nebojím, od jara jsem jich taky pár udělala, jen si je naordinuju postupně, s chlebem s máslem a šunkou k snídani, či těstovinami k večeři jsem se taky loučila pár dní (týdnů?). Bude to pro příště maso?, mléko?, vločky???
Žádné komentáře:
Okomentovat