Vstávám v týdnu poměrně brzy, mám ráda pomalý rozjezd, ne skočit ještě rozespalá s kartáčkem v puse a jednou nazutou botou do autobusu :), snídám tedy doma, ne až v práci. Mám přitom ráda klid a jediné co snesu, jsou tiché ranní zprávy na čtyřiadvacítce, kde se jen snažím, aby mi neuteklo počasí, černý čaj (když on zelený, ať dělám, co dělám, mi nedělá dobře a ovocná šťáva takhle brzy po ránu by mě zabila :):):) ) s třtinovým cukrem a již víc než půl roku oblíbené müsli s ovocem - ať už banán, nebo raději nějaké jiné nakrájené na kousky, vmíchané do "předmáčeného"müsli. Přidám trochu mléka, syrovátky nebo jogurtu. Dle chuti a momentální "domácí" nabídky.
Naučila jsem se v Německu kupovat téměř stejné a teď, kdy jsem po delší době opět vyzkoušela tyhle odnaproti z lídlu a s potěšením zjistila, že poněkud vyšší (ale opravdu jen o pár korun) cena je nepodstatná, protože chuťově je nejen lepší, ale všimla jsem si i přidaného kokosu a lněného semínka (víc rozdílů po ránu nevidím). Ty kukuřičné lupínky tedy nemusím, ale nejsem popelka...
Dodatek pro nepravověrné:
Jen o víkendu je to někdy trochu jinak. Pokud se mi podaří trošku si "dospat" a v zimě s tím opravdu nemám problém (v létě straším klidně v 6), obejdu se bez vloček a dám si klidně jen samotné ovoce. Oběd bývá totiž zpravidla proklatě blízko... :D:D:D
Žádné komentáře:
Okomentovat