Rozcvička

Jak jsem slíbila, dávám jsem si kromě workoutů rozcvičku. Tedy takovou jinou rozcvičku. Prostě občas neuškodí vyzkoušet si něco jiného, než o čem jsme přesvědčeni, že jedině to je pro nás to nejlepší. Třeba se tam někde jinde najde něco, co bude vyhovovat lépe, nebo co nás posune dál.

Tak tedy s laskavým svolením Michala Vrátného, šéfinstruktora školy Železná koule, pokusím se popsat zážitky s brožurkami jeho, i těch od autorů z KB5 šéfinstruktora Pavla Macka.
Protože mám ráda obrázky, soustředila jsem se zpočátku více na ně, s tím, že další text jsem letmo projela, ale už jsem ho přečetla celý,  protože stojí za to.
Takže letmým pohledem na již zmíněné obrázky bylo zřejmo, že budou následovat neobvyklé večerní rozcvičky. Na první pohled rozcvičení nevypadalo náročně, ale opravdu jen na první pohled. Nějakou tu fyzičku už mám, protahuji se buď podle cvičitele, nebo podle toho, co mě čeká, ale tohle je jiné.
Návody jsou psány vtipně a srozumitelně a ... bolí. Jsou-li poctivě provedené, najdou pokaždé aspoň kousek svalu, který je cítit :)

Cvičení s kettlebellem se nejspíš nestane mou blízkou prioritou, neboť ten objednaný nedorazil (a už nedorazí...) a než si objednám znovu, budu připravena.

V každém případě doporučuji na stránky Železná koule a KB5 alespoň nahlédnout.