Na blogu Nikki právě probíhá hlasování. Už teď je mi jasné, že opět nic nevyhraju. Ale je to jen zdánlivá prohra. Nejen, že těch bodů mám přesto i tak víc, než mnoho jiných dívek a žen v mojí i v ostatních kategoriích, ale taky proto, co se mezitím stalo v mé hlavě a s mým tělem. Nevím, má-li cenu tady vymýšlet a spekulovat co by kdyby. Tedy kdybych v půlce února neobjevila Nikkiin blog a kdybych se nešprajcla a nevytrvala v každodenním cvičení s Jillian Michaels a Bobem Harperem a v následné pozvolné, leč velmi důležité a nezbytné změně v mých stravovacích zvyklostech.
V každém případě mám často pocit, že mi Nikki čte myšlenky, protože zatím téměř vše, co se na jejím blogu objevilo, bylo odpovědí, nebo alespoň návodem či ukázaným směrem, který jsem právě hledala a hledám. Tak se stalo i to, že jsem praštila do stolu a vyhlásila radikální změnu jídelníčku a ejhle - během několika dnů Nikki publikuje příspěvek o clean eating. Tam jsem taky zahlédla fotku Toscy Reno, specialistky na tento zdravý životní styl. Ženy, k jejímuž zevnějšku (alespoň), jako vzoru, bych se v dohledné době docela ráda přiblížila (ano, konec skromnosti... :D).
Kvůli
Nikki se snad naučím i anglicky, tedy spíše americky, protože časopisy Clean eating, které jsou díky ní ke stažení na uložto, obsahují převelice lákavé a zajímavé recepty a informace. Moc velký problém v tom ale nevidím, něco už jsem si vytiskla, i když, co si budeme povídat, černobílá reprodukce rozhodně nevypadá až tak "k sežrání", přesto ke vpisování poznámek a překladu postačí.
DĚKUJI, Nikki!
Žádné komentáře:
Okomentovat