Ne že bych, byť myšlenkou, pomyslela na zimu. Chtěla jsem jen říct, že už vím, co si na zimu vyrobím. Jako panelákové dítě, které sice každé prázdniny trávilo na slovenském venkově, jsem konečně na staré koleno přišla díky Apetitu na myšlenku, vyrobit si domácí kysané zelí.
Bylo to sice v zimě, kdy jsem vyrobila pokusně pouhé 3 slovy tři lahve z jedné jediné hlávky, nechápu, že mé dennodenní testování a očichávání vůbec přežilo, ale když mi dnes přítel volal, že ho zapomněl koupit a měl ho v plánu k nedělnímu obědu, vzpomněla jsem si, že v ledničce, kdesi vzadu, jedna lahev zůstala. A ejhle, zelí je v pohodě.
Proč o tom píšu. Já kupované kysané zelí nikdy ráda nejedla. Domácí si pamatuju z dětství, fuj, dnes vím, že se babičce nepovedlo (zhořklo, či co), navíc poslední kapkou byla sklenka šťávy ze sudového kysaného zelí, kterou jsem vypila zkusmo při mé návštěvě u "nutričních terapeutů" (ten název je stejně šílený, jako jejich "diety", i to chemické zelí). První pocit jsem měla ve chvíli, kdy jsem měla v sobě cca půl skleničky. A to ten, že jsem opilá. Dost nepříjemný pocit. Ten další přišel po několika hodinách a to třikrát za sebou... O tom se ale nebudu rozšiřovat. A já jim říkala, že netrpím trávicími problémy... :)))
Tak se to pak ve mně šprajclo (já vím, že už nemělo co, ale teď myslím v hlavě...), navíc když jsem si přečetla něco o kvalitě kupovaného kysaného zelí, že jsem neprodleně zakoupila onu hlávku zelí, našla tři sklenice od okurek, asi lžíci soli a něco kmínu, krájela a krájela a pak mačkala a mačkala. Když to pustilo šťávu, už to tehdy bylo dobré. Ve sklenicích zalitých vymačkanou tekutinou, přiklopených volně víčkem a za netěsnícím oknem jsem každý den zlehka nadzvedávala víčka a čichala. Chudák pokusný králíček. Cca po třech týdnech jsem je šoupla do ledničky, kde dodnes zbyla ještě jedna, poslední sklenice. Je dobrá, chutnali jsme v neděli z ní bude knedlo vepřo zelo. No teď se šprajcnul čtenář, já vím. Ale jedeme - konečně - vlastně poprvé - letos na chatu, tam to hravě "vycvičím", bez obav. A přítel umí samá dietní (tzn. mňamňatá) papáníčka...!
Na zimu si budu vyrábět pickles - kysanou zeleninu, tedy zelí, mrkev, cibuli, květák, dýni, křen ...Kupované pokud možno už nikdy.
Žádné komentáře:
Okomentovat