Jakožto angličtinářka - amatérka mám takové trochu občas zásadní problémy s překladem receptů z časopisů psaných touto řečí. Tak mi vrtalo hlavou, co je v překladu gluten. Zadala jsem do vyhledávače a vypadl na mě článek, o který se podělím. Snad každý zná celiakii - alergii na lepek (gluten), ale zajímavé jsou určitě i další informace.
Lepek - gluten je obilná bílkovina obsažená v pšenici, žitě, ječmenu a ovsu. Jsou to obiloviny, které naši předkové hojně používali jak pro přímou lidskou výživu, tak pro výkrm hospodářských zvířat. Nabízí se otázka, proč nám nyní lepek tolik vadí. Abychom si mohli odpovědět, musíme se na věc podívat z různých úhlů. Především musíme vysledovat, co se od časů našich předků změnilo.
V první řadě byla největší a nejzásadnější změna způsobena vynálezem maďarského mlynáře, který změnil technologii mletí mezi kameny, známou ve všech etnikách na celém světě po tisíciletí, za mačkání zrn mezi ocelovými válci. Perspektiva mnohonásobného navýšení produktivity mletí přilákala americké průmyslníky a poté se válcové mlýny rozběhly do celého světa. Změna technologie mletí přinesla i další výhody. Při válcovém mletí dojde k oddělení jednotlivých vrstev obilného zrna. Nejprve vypadne klíček a to je výborná zpráva pro obchodníky, protože bez klíčku se prodlouží skladovatelnost mouky až o roky. Klíček se opraží a vyrobí se z něho potravinový doplněk, nebo se spolu s vrchní vrstvou prodá zemědělcům v krmných směsích. Prostřední bílá část zrna obsahuje v průměru 70 % škrobu a 30 % bílkovin, převážně lepku. Tento materiál je ideální pro pečení bílého pečiva a to se dobře prodává. Tato změna začala před sto sedmdesáti lety a do dnešní doby je vymílaná pšeničná mouka základní potravinou celé severozápadní polokoule. Vliv na zdravotní stav si vysvětlíme později. Většina obilné produkce se však používá ke krmení zvířat a jejich maso a mléko tvoří největší energetický objem stravy tzv. "vyspělé" západní civilizace. Obchodníkům potom stačí dodat na trh dostatek brambor, cukru, alkoholu, kávy a potřeby vyspělé společnosti jsou uspokojeny. Pokud se v dřívějších dobách peklo, bylo třeba zajet k mlynáři pomlít zrno. Jelikož mouka obsahující obilný klíček brzy žlukla, bylo třeba upéci chleba do zásoby a tím potom šetřit. Pečivo zdaleka nebylo hlavním jídlem, jak je tomu dnes. Svědectví o frekvenci používání pečiva najdeme ve folkloru: "Hrách a kroupy, to je hloupý, to my máme každý den, ale vdolky z bílé mouky jenom jednou za týden". Nabízí se využít filozofii tohoto pořekadla pro nápravu stravovacího systému. Naše zkušenost u klientů s Downovým syndromem ukazuje, že pokud jsou na makrobiotické bezlepkové stravě, je jejich životní komfort nesrovnatelně lepší. Totéž platí i u autistů. Lepek je poplatný svému názvu, opravdu vytváří lepivé struktury a vážou se na něj těžké kovy i další rezidua. Lepší situace je, když tyto hleny máme v dutinách a dokážeme je z těla vyloučit. Horší je, pokud se usazují například v aortě či jinde v krevním řečišti. Metabolismus kaseinu i jiných složitých bílkovin má jako meziprodukt homocystin, který narušuje cévní stěny, u čehož spolupůsobí i cholesterol, který tyto narušené části zajizvuje a vytvářejí se tak blokády. Ještě horší je to tehdy, pokud je prolomena bariéra mezi krví a mozkem. Pokud se ti dva naši známí vetřelci dostanou do mozku, tělo situaci řeší vytvářením opioidních látek. To je situace, kdy mohou vzniknout již u plodu podmínky pro vznik Downova syndromu nebo autismu. Autismus se může rozvíjet i po narození, často ve spolupráci s očkováním do oslabeného imunitního systému. Máme již bohaté zkušenosti s dětmi takto postiženými. Po vyvážené stravě bez lepku a kaseinu se jejich stav radikálně vylepšil. Pokud se chcete také vylepšit, nabízíme několik vyzkoušených receptů. Trhem dosud nabízené bezlepkové potraviny a různé směsi sice neobsahují lepek, ale jsou převážně postaveny na surovinách, které střevo poškozují také. Jsou to sušené mléko, droždí, brambory, cukr a různé chemické komponenty. U bezlepkových obilovin nacházíme málo pojivových látek a to je jádro problému. Práce a zejména pečení s pšeničnou moukou je sice pohodlnější, avšak jak si podle našich receptů budete moci vyzkoušet, bez lepku to jde také.
z knihy "RADOST Z JÍDLA" (Vladimíra Srnadelová a Jan Zerzán)
|
Žádné komentáře:
Okomentovat