Vrátila se mi!

Konečně se mi vrátila! A už ji nikomu (haha) nepůjčím. Alespoň do doby, než si ji pořádně přečtu. Zepředu. Zezadu. Z prostředka.
O čem mluvím?
O knize, kterou mám již od léta a kterou jsem nejdřív půjčila mamce v dobré víře, že si ji aspoň přečte.
Potom kolegyni, na jejíž svačinách i obědech, které si nosí z domova, je vidět i pouhým okem zřetelný posun k lepšímu, i když mlčí, jako ryba.
O knize "Ovládněte svůj metabolismus" od Jillian Michaels.
Nic není náhoda, takže vím, že všechny otázky, které se mi v posledních týdnech rojí v hlavě, budou konečně zodpovězeny. A abych taky mohla konečně odpovídat alespoň trochu odborně (zakotví-li mi aspoň něco v palici) na dotazy, pro jsem přestala jíst některé "potraviny" a naopak, proč ujíždím na jiných. Nemám ráda, když se nemůžu vyžvejknout :) a když mi chybí argumenty. No prostě se mnou bude ještě víc k nevydržení. Budu se muset brzdit, abych okolí nelezla na nervy svou "vzdělaností" víc, než je nutné. I když mám občas chuť někomu vytrhnout jeho oběd či svačinu z ruky a odnést do nebezpečného odpadu :)

Myslím, že začínám mít jasno taky v tom, jak jíst.
Můj nynější model (mj. na hony vzdálený tomu před rokem) je momentálně přibližně tento (předpokládám další vývoj):

Snídaně (6 hod.) - celozrnné oříškové müsli (např. Lidl za 50,-)+ trochu vody + trochu mléka nebo sušené syrovátky + čerstvé ovoce. Hřích: černý turecký čaj + třtinový cukr (obhajoba: nepiju kafe)

Svačina (9 hod.) - ovoce (1 ks), když mě honí mlsná, zobnu třeba do sezamové tyčinky.

Oběd (12,45 hod.) - snažím se vybrat z jídel v práci, minimalizuji přílohy, snažím se o dostatek bílkovin a pokud možno zeleniny. Bez polévky.

Svačina (16 hod.?) - pokud se koná, pak se jedná maximálně o vrchovatou lžíci plnotučného bílého jogurtu, případně s kouskem ovoce, nebo pár oříšky. Občas se na ni nedostane a ani mi nechybí. A to jsem Jill ještě v létě ty 4 porce nevěřila :)

Večeře (20 hod.) - posbírám zeleninu, která se přede mnou neschová, často své milované avokádo (postraším ho citrónem, aby nezhnědlo), nakrájím, hodím do mísy, oškubu koření nebo posypu sušeným, pažitku - cibulku, česnek, přídám a lovím dál - bílkoviny. Někdy vejce, nebo kousíčky různých druhů nejlépe kozích sýrů, možná bych přidala rybičku, byla-li by po ruce. Nesolím. Pokud není avokádo, pak bez olivového oleje.

O víkendu bez dopolední svačiny.

Chléb a pečivo jsem v podstatě přestala jíst (no, např. jednou týdně malý krajíček chleba ke steaku apod. od manžela si dám, pokud není po ruce dostatek zeleninového salátu), nějak mi pravidelná konzumace nechybí.

Nedosoluji.

Alkohol - postupně odbourávám i oblíbené pivo (pokud jsme v restauraci, dám si malé nealko). Víno si v poslední době s manželem dáváme opravdu málokdy. Pokud si je dáme, pak nejlépe suchý pozdní sběr, výběr z hroznů atd., pokud možno moravské (osobně ráda i francouzská vína). Ať vím, po čem mě bolí ráno šiška :)  (ona nebolí, kecám, vína vybírá manžel kvalitní).

Chemicky upravené polotovary (fuj glutamát) se snažím vědomě nejíst už několik let. Podobné je to s jogurty. Jen bílé a bez nepochopitelných přísad (škrob apod.)

Úplně jsem se nezřekla žádné smysluplné potraviny, a doufám, že byla vytvořena s láskou, poctivě a z opravdových surovin (i když - to by si snad i krávu na máslo a obilí na mouku, musel člověk pěstovat sám, o masu nemluvě), ale omezím se v množství.

Vánoc se nebojím, vždycky jsem přibrala až po nich, když jsem "dojížděla" přebytky. Navíc mám v plánu vyrobit i několik verzí nepečeného "cukroví". Ukážu.