Číčov

Ten název se mi prostě víc líbí s dlouhým "í".
Když máte doma po zimě mírně zlenivělého manžela, k tomu každý den (když zrovna není inverze) nádherný výhled na jižní část Českého středohoří, dá se předpokládat, že se tyto dvě množiny jednou protnou.
Věřme, že i vícekrát.
Rozhodli jsme, že velké kopce zvládne každý, my si užijeme ty menší, intimnější kopečky, zato pěkně špičaté, nejlépe s prudkým stoupáním, zajímavou flórou, aby byl důvod jít hóóódně pomalu, nejlépe s pěknými šutry, aby bylo co zkoumat (geologické kladívko s sebou :D), to všechno pokud možno fotogenické a s přídavkem trochu slušného počasí, aby mohla vzniknout fotodokumentace :) Jo a taky "holohlavé" - aby se při klidném rozjímání na vrcholku nechalo dívat co nejdál do kraje a přemýšlet, kam příště...




Mapy.cz

Pro zahřátí a taky z hecu jsme vybrali kopec Číčov. Pro zahřátí - to je vzhledem k náročnosti jasné. Nestrhnu muže ještě před sezónou. Z hecu proto, že kdykoliv jsme jeli autem kolem, dušovali jsme se, že ho opravdu, ale opravdu, co nejdřív zlezeme :)
No a po nějakých, ehm, dvanácti (?) letech jsme se vydali na zteč.
Byla sobota, 21. května.

Kozinec dánský



Kvetoucí koniklec jsme sice prošvihli, ovšem polštáře mateřídoušky časné pravé se přehlídnout nedaly

Koniklec luční český, odkvetlý

Šalvěj luční

Hvozdík kartouzek s pryšcem chvojkou

Rozrazil rozprostřený

Čím je Číčov známý mezi geology, je nerost aragonit, o němž si lze tady něco přečíst a prohlédnout si ho. Pár krystalků jsem cestou zahlédla, některé i podržela v ruce... a zase je vrátila. Jejich sběr je zakázán.



V pozadí vrch Milá



V dáli silueta Bořně

 Procházka příjemná, stráň rozkvetlá a místy pěkně příkrá. Časově velmi nenáročný výšlap, jen pro neposedné děti bych doporučila něco jako vodítko, kdyby se náhle rozhodly válet sudy :)