Přiznám se, že osobně jsem cvičení dočasně nedobrovolně omezila - potřebovala jsem konečně přetvořit byt (moje letité hobby, nyní nutnost) a buď nezbyl čas, nebo mě opět trápily astmatické potíže, takže bych s sebou zaručeně po chvíli buď švihla nebo workout nedokončila. Což nemám v úmyslu. Zní to jako výmluvy, ale pohybu se opravdu nevyhýbám.
Kliky ať už s nohama na posteli, nebo rovnou na zemi, různé sklapovačky, "pracovní" pokusy o shyby, pobíhání vzhůru po schodech činím s nebývalým potěšením, o víkendech pravidelně vyrážím do lesa už ani ne tak kvůli houbám (DÍKY za ně!!!), ale hlavně že se pořádně projdu a čím horší terén, tím lepší. Vždycky se dá nějaká aktivita vymyslet.
Pravdou je, že se pravidelně každý týden stavím na váhu a beru do ruky metr. Váha klesla za poslední dva měsíce o dva kilogramy, centimetry jsou cca na stejné úrovni. Něco se mi v hlavě šprajclo, že by to takhle mohlo stačit.
To je ona šestačtyřicítka, co se do ní vejdu. Pravda, pocit příjemný, ale nedostačující!
Připadá mi to, jako bych se na tohle číslo naprogramovala. Moje cíle jsou však ještě mnohem níž. Tedy velikostně. Navíc - ještě stále nejsem na svém životním minimu! A už bych se tak ráda přestala opakovat!!! :):):)
Žádné komentáře:
Okomentovat