Úprk z balkónu

 

Tak takhle to vypadalo v sobotu ráno v Krušných horách. Neděle pak byla relativně teplá, jen na zbytek nezmrzlých ostružin jsem šla s babičkovským šátkem na hlavě (nesnáším zánět dutin a nenašla jsem čepici) - foukal nepříjemný studený vítr. Šátek se pořád rozvazoval, takže nakonec jsem si domů donesla - kromě ostružin - trny zapíchlé v uchu, na krku, kupodivu i na pravém boku. Ruce a nohy nepočítám. Ale marmeládička je hotová. Tedy spíš džem. Nastavovala jsem ji trochu zamrazenými jahodami a několika maličkými domácími jablíčky. Taky jsem obrala pár kanadských borůvek. V tuhle dobu jim říkám trnky - ty se taky sbírají přešlé mrazem :) Stejně jdou pak do mrazáku.
Doma jsem pak v čirém zoufalství z hrozby přízemních mrazíků vytahala ze země svoje milované papričky (ty na mletí). Už jsou veliké a stačí aby došly - zčervenaly. Nacpala jsem je do květináčů a šup s nimi domů na okno. Sice se teď z toho šoku tváří trochu "povadle", ale věřím, že to zvládnou. S nimi jsem schovala i fíkus benjamín, stal se z něj za těch několik roků letnění statný hrdina, budu ho muset trochu ošmikat, v tom velkém venkovním prostoru si začal hrát na strom. Jediné, co ještě zůstalo venku jsou dva kvetoucí ibišky. Kvetou jako o život a doma by poupata okamžitě shodily. Jediná, kdo tohle krátké léto snáší velmi špatně, je bougenvillea. Letos se ani nesnažila nasadit na květ.
Většinou se po zazimování kytiček objeví doma různá "zviřátka". Jako křísi, sluníčka a tak. Usnuli venku v květináči a teplo v bytě je probralo k životu. Snažím se je co nejdřív vyhodit ven, aby si mohli zase někde ustlat. Jinak si s nimi někdy číči hrají na honěnou :)
Taky jsem otrhala bazalku na sušení - opět jsem zkusila sušičku kombinovanou chvílemi s ústředním topením (když navečer "zatopím"). Vždycky jsem ji zkonzumovala začerstva, letos poprvé ji suším. A voní hezky.