Jak už jsem psala, v posledních několika týdnech mám takové starosti radosti, které mi zabírají každé odpoledne až do hlubokého večera i víkendy. Včera jsem to na chvíli hodila za hlavu a zase uvěřila Bobovo modrým očím, dala si jeho Totally ripped core a padesát (skoro, no) minut lapala po dechu a vypouštěla duši :-) Dnešní Zuzčin Zwow #55 byl pro mě příjemným protažením namožených svalů a skóre dvě kola + 2 plank pull burpee neberu jako pokus o světový rekord, ale milé zacvičení si.
Dochází mi, že vůbec v posledních asi dvou měsících mám vyměněnou hlavu. Přestala jsem si psát co a kdy cvičím, zapomněla jsem se fotit a přesto se na cvičení těším a se stravovacími návyky taky nemívám problém. Vím, že to není ještě dopilované, ale to je momentálně jiná otázka. Vlastně jsem všechny ty tabulky mír a vah (ačkoliv to jediné stále, i když nepravidelně dělám, že se měřím a ze zvyku vážím), porovnávací fotky, přestala potřebovat ve chvíli, kdy jsem se vešla do dávno oplakané šestačtyřicítky (mám ji přes prsa, dole mi jsou šatičky v o l n é, džínové kraťasy jsou 38 a zapnu je čím dal líp). A protože vím, že sto čtyři přes prsa jsem měla už jako holka a asi se jich jen tak nezbavím, vrátilo se mi konečně ztracené sebevědomí (a chuť šít) a tak nějak někde cestou zmizela ta zamindrákovaná baba, co všechno odkládá naneurčito. O víkendu jsem se viděla na cca dva roky starých fotkách a včera na ještě o pár let starších a zděsila jsem se té příšerné pneumatiky, co mi seděla kolem pasu, po které už skoro není ani památka, no kecám, nohy jsou na tom zatím nejlíp, ty se hezky rýsují, pak ruce. Pupik ještě čeká na "odhalení", "něco" mu do historického minima přece jen přebývá, ale trpělivost je vlastností ostřelovačů a střílení mi vždycky šlo dobře :-D
Teď spinkat, dobrou! :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat