Když jsem si ho všimla poprvé, bylo to večer, den před prvním obrázkem. Ze země koukala jen vypouklá hlavička. Nic víc. Druhý den ráno už byla maličko vidět nožička, během dne mě konečně napadlo zajít za ním s mobilem a růst zdokumentovat. Tak se stalo.
21. 7.
22. 7.
23. 7.
24. 7.
25. 7.
Vzhledem k suchu, které panovalo, mi konečně došlo, že nic pořádného už z něj nebude, takže jsem ho utrhla. No a on ho jedl už někdo před námi. Takže šel zpátky. :)
Když to tak vezmu, kromě dvou klouzků a několika smrdutých hadovek to byla zatím první a poslední letošní houbička. No, nevím, nevím. Vypadá to zatím bledě. :D Uvidíme, co přinese podzim.
Žádné komentáře:
Okomentovat