Je to sice dál, ale zato horší cesta. Tak nějak jsme si připadali, když jsme našli nejpříhodnější parkování pod kopcem Šibeník.
Prostě čím menší kopeček, tím horší přístup. Ale to by mě, jakožto bývalé dítě, vlastně nemělo překvapit. Jen čím je člověk dospělejší, hledá hned ve všem problém. Ale taky zábavu. Ta hromada mezi autem a "vzdálenými vrcholky hor" je opravdu ... hnůj. Cukaly nám koutky, když jsme o dost později jeli z jahodového pole a auto pořád páchlo jako rozený sedlák :)
Fakt je, že místo bylo velmi šikovně ukryto před zraky okolojedoucích řidičů a naopak - my na něj viděli prakticky stále.
Ledenec přímořský už tu byl, většina ostatní květeny taky, přesto pokaždé, když někde zanoříme nos "do přízemí", jsem znovu a znovu překvapována různorodostí tvarů, vůní, zvuků a barev, kterými nás příroda obklopuje.
Žádné komentáře:
Okomentovat