Není tomu až tak dlouho, kdy jsem mohla o sobě tvrdit, že pod tou tukovou vrstvou skrývám krásnou svalnatou postavu. Houbičky. Stačily tři roky kancelářské práce, problémy s odrostlými dětmi, prostě nechuť a málo času se věnovat sama sobě a podstata tvrzení se rozplynula.
Nějaký záchvěv zdravého rozumu se začal ukazovat už někdy minulý rok začátkem podzimu, kdy jsem na netu zahlédla ukázku od americké cvičitelky Jillian Michaels. Dnes přidávám přívlastky úžasné, tvrdé, inspirující cvičitelky Jill Michaels. Nevylučuji časem přidání dalších přívlastků, momentálně mě napadá např. "vraždící" :)
Dva měsíce jsem se denně vyptávala syna, zdalipak myslí na maminku a už mi to cvičení stáhl. Když tak v listopadu učinil, další tři měsíce se on na oplátku vyptával mě, zdalipak jsem již začala. Až před měsícem, když jsem trávila víkend u přítele, měla jsem čas a konečně jsem se přesvědčila se na "to" aspoň ze zvědavosti podívat. Kdysi zamlada jsem chodila na paragánský výcvik, takže mi cvičení nepřipadala až tak zničující. Jenže člověk si nepřipouští věk a fyzickou zchátralost... Hned druhý den odpoledne po příchodu z práce jsem se do toho dala a po necelé půlhodině, kdy jsem opravdu jen velmi lehce testovala své meze mi došlo, že to až taková pr... nebude. Pot ze mne stříkal, mírně astmatické plíce stávkovaly. Ovšem ty endorfiny! Celý následující týden jsem nabuzená a nemůžu se dočkat, až dorazím domů a vrhnu se do toho. Překvapující bylo, jak každý den stoupá fyzická síla. Tak, že šestý den cvičení jsem vzala do rukou činky (hned tříkilovky, nejsem ořezávátko a jiné stejně nemáme) a nasadila "vyšší" tempo. Po čtrnácti dnech měním první workout za druhý a mám pocit, že jsem znovu mrtvá. Ta ženská (myslím tím Jill) mě začíná fakt zajímat.
Prostor na cvičení se zvětšuje, činky a karimatka se z chodby přesunují do obýváku k televizi, činky dokonce na gauč - tedy zatím jen v průběhu cvičení. Nové kecky parkují a větrají se hned vedle. Z netu zběsile stahuji další cvičení Jill Michaels, "znalecky" je porovnávám (přežiji to, nebo ne) a na blogu úžasné Nikki Finn nacházím - kromě mnoha dalších důležitých informací - její české a hlavně osobní recenze na Jillianino cvičení.
Nejvíc jsem se pobavila, když jsem se hned po týdnu doma měřila svým starým krejčovským metrem, vše důkladně zapsala do vzorně vytvořené excelové tabulky a o dalším víkendu jsem se zkusmo měřila u přítele jeho novým metrem. Čísla nevěřícně zapisuji a porovnávám obrovské rozdíly. Nějak mi hlava nebere, co se se mnou děje. Doma se celý týden poměřuji tím svým a pořád se nemůžu dostat na ta úžasná čísla. Rozuzlení je snadné. O týden později oba metry porovnávám a jsem doma - rozdíl přesně dva centimetry na metr. A je to. Tabulka je opravena, nos klesl do reality, ale i tak se něco děje. Co, to se teprve uvidí. Ale už bylo na čase. Moli mi žerou scvrklý šatník, bylo by třeba jej vyvětrat.
Žádné komentáře:
Okomentovat