Cesta je cíl... moje krédo (nikoli myšlenka)
a taky VYTRVALOST, TRPĚLIVOST, KLID, ROZVAHU, DOBROU MYSL A NADHLED (tolik vlastní zkušenost)

neděle 24. března 2013

Nikdy dřív bych nemyslela,

že po sobotě, kterou celou strávím nad zády a těly klientů, budu mít tolik energie zacvičit si. Zkusila jsem prvně od Jill 6 weeks six-pack. Kupodivu se mi necvičilo vůbec špatně, jen jeden cvik v plank pozici jsem vyměnila za cvičení ve stoje. Problém mám pořád jen s cviky na boku opřená o ruku nebo loket, to se trápím a vztekám.
Zpět k tomuto týdnu.

Minulou neděli jsem ze zvědavosti zkusila cvičení s kettlebellem, od Jill. Nemajíc "zvon", vzala jsem si tříkilovou činku. Jak jsem na ni zvyklá, připadá mi celý workout jako nic. Největší švandu mám z "žabáků" ke konci a celé jsem si to užila.
V pondělí ráno vstávám do práce. Cha! Vstávám. Bolí mne břišáky a všechno kolem kyčlí - horní stehna a p*del. Tak to jsem nečekala. Ještě si cvičení odpoledne zopáknu, no je to cítit, to je dobře :)
V úterý se mi postesklo po Killer abs 2, jo, tam mám ještě "trochu" rezervy to udýchat, ale i plíce se musejí posilovat. Navíc jsem po minulých dvou dnech ráda, že chodím :)
Zašla jsem taky za kolegy a zeptala se, jestli by mi někdo nepůjčil pětikilovku. Otočil se ten "nejchytřejší" a ptá se " ty chceš vypadat jako Zaremba?). "Jo!!!" Co bych mu vyprávěla, že s jednou pětikilovkou ze mě Zaremba OPRAVDU nebude.
Nějak se mi zastesklo a odpoledne si zopakuju Killer Abs 2. Uf.
Středa byla v práci psychicky náročná. Mám staré PC, v poslední době věčně něco chroupá, to co bych měla zadané za půl hodiny polyká dvě, no hrůza. Navíc mám skluz za dovolenou, no paráda. Technici se v něm trochu vrtají, další zdržení. Mívám občas v šupleti čokoládu (já si ji nekupuju, někdy ji dostanu), někdy si dám po o. kostičku, víc ne, tak ve středu jsem vzteky dala asi tři :)
Odpoledne jsem chtěla zkusit jógu, ale abych se uklidnila, zmorduju se opět s kettlebellem. S činkou v ruce, v "žabákovské" pozici z hopsám k příteli, který si mezitím nerušeně čte detektivku, vlepím mu upocenou pusu a  odhopkám směrem k televizi.
Taky jsem si dnes povšimla, že při chůzi konečně používám břišní svaly a tak nějak se vůbec cítím zase o něco lépe.
Ve čtvrtek se domů jako vždy vracím večer kolem deváté. Původně jsem se chtěla protáhnout, ale cesta mě vždycky uspí, ráno jsem zjistila, že jsem usnula a ani jsem si nevzala "spací" tričko...
V pátek mě berou záda, musela jsem prochladnout, nejspíš večer, než se mi ohřála sedačka v autě, jsem na to odjakživa háklivá. Nehledě na to, mám nějak víc energie, tak konečně zkouším jógu. Chaha, vůbec se nechytám, musím se nejdřív naučit jednotlivé pozice, jinak to nemá cenu, ještě že jsem se nezauzlovala. Po čtvrthodině vypínám, beru činku a dám si kettlebell. Ani to mi nestačilo, automaticky mi po něm z flešky jede 6 week six-pack, tak si ještě kousek zkusím, přeskakuji zahřívací kolo a některé cviky, ale - jo to si nechám líbit.
Sobota - masáže. Ruce ani záda mě za celý den nebolí, ale nohy mívám večer přetěžké. Přítel čeká s večeří, něco málo sním, chvíli počkám a ještě než úplně vychladnu, převléknu se a jdu na to. Celý  1. level 6 week six-pack je už pro mne docela zábavný, no tedy až na některé plank pozice a oblíbený bůček, nikdy předtím jsem ho celý neviděla, překvapilo mě opakování, připadalo mi ve zrychleném tempu, ale snažím se. Po závěrečném protažení už nejsem vůbec zadýchaná, to se mi líbí.
A bolest nohou - kde té je konec. To je dobře, že to vím, kde brát energii!

Žádné komentáře:

Okomentovat