Předvánoční šrumec

Přebývající dovolenou jsem si samozřejmě vybrala ve dnech, kdy jsem ještě měla onen sladký pocit, že svátky jsou daleko, předaleko, a že mě nic nemůže překvapit. Pochopitelně překvapilo. Za ochořelou kolegyni jsem na poslední chvíli vzala navíc dvě masážní odpoledne, pracovní sobota, jež se původně zdála být poklidnou, se na mne chystá zástupem klientů od nevidím do nevidím a naráz je o zábavu postaráno. Ale vždyť já vždycky tak ráda stresové situace...
Je pravda, že jsem jinak již několik měsíců v klidu a pohodě, společná domácnost přináší výsledky ve formě oprášených znalostí ručních prací (jó, to když byly děti malé, to bylo času). Tedy ne, že by bylo čím se nějak chlubit, zkušební verze některých nápadů se již rýsují. Byly by nejspíš již hotovy, nebýt Vánoc.
Chudinka moje koule. Momentálně leží v předsíni pod stolečkem, který je tam spolu s ní taky jen "dočasně" umístěn. U stolečku v neděli odšroubuju nohy, uklidím a hotovo, kam přesunu kouli, ještě nevím, protože se na Štědrý den k nám chystá rodinná sešlost, takže nejspíš ji odložím na chvíli do ložnice, tam přece jen nehrozí, že si o ni někdo náhodně ukopne palec, či při pokusu o její zvednutí namůže záda :)
Čímž jsem chtěla jemně naznačit, že cvičení teď doopravdy flákám. Ostuda. Maximálně dvakrát týdně pár minut na protažení. A ještě jsem pod dozorem, pač při výdechu syčím a manželovi to připadá podezřelé :))) Už aby bylo jaro a my dvě se mohly odstěhovat zpět do ložnice (kytičkám sice chladno svědčí, mně při cvičení dobře nedělá).



Foto z pracovního mýdanu. Ano, i písničku jsem musela Mikulášovi zapět (my všichni, jednotlivě), abych mohla být vpuštěna. Na snímku čertík - byl jaksi fotogeničtější.

Co se vánočního cukroví týká, prozatím jsem vytvořila jen druhy klasické, nic paleo. To si nechám na poslední chvíli, aby se mi náhodou nezačaly rychle kazit :))))

Předvánoční úklid mám vlastně hotov. Jen musím uklidit šicí stroj, látky, nítě, nůžky... Kočky stejně zaručeně odněkud zpod nábytku vyvalí chuchvalec chlupů, nejlépe uprostřed velké společnosti, i kdybych půl hodiny předtím uklízela, takže s tím si hlavu nezatěžuji.

 

Toho, že jsem převlékla postele a zapomněla zavřít příslušné dveře, si taky všimly neprodleně.

 

 

Tolik zprávy z domova. Až ulovím někoho, kdo mě přeměří na in-body, přidám i zážitky z hloubání nad stavem mého cholesterolu atd.