Cesta je cíl... moje krédo (nikoli myšlenka)
a taky VYTRVALOST, TRPĚLIVOST, KLID, ROZVAHU, DOBROU MYSL A NADHLED (tolik vlastní zkušenost)

čtvrtek 21. listopadu 2013

Dýňové špagety pro vegetariána

Teda tak dobře jsem se už dlouho nenacpala. Kecám :-)  Ale to, co jsem si dnes vytvořila k obědu, bylo fakt dost dobré. Asi čtrnáct dní se mi doma povalovala špagetová dýně a já kolem ní kroužila, drbajíc se za uchem, copaže by se z ní dalo udělat. Tento týden vybírám zbytek dovolené a, ač jsem bývala téměř vždy líná něco sama pro sebe vytvořit, kupodivu se tentokrát neodbývám a každý den si něco vymyslím. A vlastně jsem, až na sádlo ve škubánkách, neměla maso. Dělám předvánoční úklid, ne že bych to nějak přeháněla, ale aspoň jsem (mimo jiné) udělala inventuru v zásobách a v mrazáku, a tak žiju momentálně z přebytků. Dnes došlo i na dýni. Hledala jsem na netu nějakou inspiraci a zjistila jsem jen jedno. Chuť musím dodat.
Vytáhla jsem nakládaná sušená rajčata, pár zelených cibulek, česnek, tymián, bazalku a sůl. Mezitím, co se rozpůlená dýně, zbavená semínek, osolená a pocákaná olivovým olejem pekla na plechu v troubě při cca 170 st. (horký vzduch, normálně 180 st.), nakrájela jsem vše nadrobno, česnek rozetřela a v kastrůlku ohřívala i s natrhanou mozzarellou (chybka, zgumovatěla, chtělo to rozpouštěcí sýr), přidala jsem tak dvě lžíce smetany, jako pokus o pomoc při rozpuštění sýra, a nechala jen prohřát, aby se sýr roztavil.
Mezitím se dýně upekla (první půlka byla v troubě půl hodiny, druhá hodinu, bez chuťových rozdílů), vylila jsem z ní trošku tekutiny a pomocí vidličky jsem vytrhávala malé špagety, dokud nezbyla jen tenká slupka. Do špaget jsem pak zamíchala rajčatovou směs a neprodleně plnila bříško. Ještě jsem si přidala. Je přeci čtvrtek a přebytečné kalorie vmasíruju klientům pod kůżi :-D
Dovalím-li se :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat