Cesta je cíl... moje krédo (nikoli myšlenka)
a taky VYTRVALOST, TRPĚLIVOST, KLID, ROZVAHU, DOBROU MYSL A NADHLED (tolik vlastní zkušenost)

pondělí 8. dubna 2013

Zvláštní týdny...

nějakou dobu potrvá, než je vstřebám. Hlavně ten první. Nejdřív jsem si naplánovala, že konečně stihnu aspoň něco z jarního úklidu. To bych už dávno měla vědět, že se nemá plánovat.
Skoro celou předminulou neděli zoufale hledám cvičení zmizelá z ulozto.cz. Zkouším něco stáhnout přes hellspy. Poučení - nic, co už mám, nemazat. Až večer se vracím domů a tam si zacvičím kettlebell. Moc se tam nehopsá, tak nač trápit hodné sousedy.



Pondělí je pro mne osobně dost zvláštní den. Můj mladší syn se žení. Ovšem ne tady, ale v cizině. Je to sice jen civilní svatba, se svědky, vlastně pouze kvůli "papírům" tak brzy, mám v sobě divný pocit. Ale co, vlastně první popud byl, zhubnout, abych, až za ním pojedu, nedělala ostudu svými výstavními špeky. Taky garderóbu si sestavím a ušiju, až bude cesta aktuální. Tedy za několika ztracenými kily, za několika ztracenými centimetry... :) Cvičím 2 level 30 day shred. Je to poprvé, líbí se mi. Kdyby ne, něčím proložím.
Úterý by proběhlo v klidu, nebýt domluvy s již výše zmíněným synem, že se sejdeme u babičky na skypu. Posadili jsme se všichni jako v kině a po téměř dvou měsících si pokecali z oka do oka. Doma jsem jaksi delší dobu bez pc a ten druhého syna je před smrtí, tohle neumí.
Cestou domů se stavujeme v mojí "zakázané" elektře (vždycky, když do ní vlezu, fatálně se zamiluju...) a protože celé dopoledne, jak jen to šlo, pídila jsem se píď po pídi po netu a jdu najisto. Sice se o něco víc zadlužím, ale mám ho! Tedy jen malý tablet, ale má webkameru. Doma se zkoušíme opět spojit do ciziny, leč postupuju vždy zásadně intuitivně, návod do ruky beru až když je nejhůř, takže jsme to nechali na jindy.
Večer, abych nezvlčila, dám 2 level 30 day shred. A začalo mě bolet rameno.
Ve středu se mi chce spááát. Těším se domů a kdeže. Volá maminka, jsou s taťkou skoro padesát kilometrů daleko a potřebují pomoc. Kupují nábytek a prosí mě, abych přijela - mám v autě větší kufr. Cestou tam si prozpěvuji Nohavicovu Ladovskou zimu. Je to příhodné. Chumelí jak blázen. Na to, že je konec března, si připadám jak v době ledové. Rameno stále bolí.
Ve čtvrtek si od kolegy nechám otejpovat rameno. Ještě to nikdy nedělal, ale je šikovný. A za chvíli jsem doma. Tedy s tím ramenem Problém je v krční páteři. To jsou ty přenesené bolesti... Večer po návratu z masáží zase jen zahučím do hajan.
Celý pátek v práci mám pocit, že mi odumřely snad všechny úpony. Takže nic nebude. Večer odjíždím k příteli, zítra všechno napravím.
V sobotu po ránu si prohlížím na youtube něco od trenéra Boba Harpera. Vypadá to dobře, jinak než od Jill,  až bude po o. čas, něco od něj si z netu stáhnu.
Cestou z oběda se stavujeme v Lidlu. Přítel tam dlouho nebyl, zatímco já už jsem "na koni", on na začátku - tedy obchodu. Ovšem mám další úlovek pro tento týden - pulsmetr. Mojí lásku ta cesta pro nanuka přišla dost draho. V sobotu jsem odpočinuté svaly jemně potrápila Jill 30 day shred 2 level. Rameno přestává bolet, když si z něj strhávám tejp, děkuji za žiletky, depilaci bych asi nepřežila. :-) V neděli odpoledne zkouším 12' bonus od Boba Harpera na břicho, mám ještě co dohánět, mám pocit, že jsem spolkla horký pekáč. :-) Ale ode dneška se právě tenhle workout stane mým oblíbeným doplňkem, když mám roupy...:-) Následující týden je v lecčems podobný předešlému. Z plánovaného jarního úklidu se nejspíš stane letní...? Fuj, ostuda...:-) Mrzí mě jen, že ve čtvrtek po masážích jsem akorát tak schopná dojet domů,na cvičení nemám sílu. Zajímalo by mě, jestli můžu počítat páteční návštěvu v Ikea počítat mezi dálkové pochody. Jela jsem do Prahy s rodiči (jeli něco zařídit) a neboť opravdu byla ziiima, zapadla jsem do obchodu v půl desáté dopoledne a odcházeli jsme pak společně kolem šestnácté. V jiném krámu vydržím jen po dobu nezbytně nutnou, tady bych mohla snad i pracovat... :-) A navíc jsem schopna neutratit ani korunu. :-) V sobotu mi odumřelo v autě dobíjení, dost jsme se s přítelem vybáli, než jsme se dostali do hor, kde máme našeho "rodinného" automechanika. Ještě že pro nás zatopil ve své hospůdce. Nemám tušení, kdy letos vyrazíme na chatu. Všude leželo kolem 30 cm sněhu. Hrůza. Auto zprovoznil, s přítelem dali pivo, pokecali jsme a hurá domů - dolů. Na uklidění jsem si zopakovala Jill killer abs 3 level. Včere před obědem znovu dvanáctiminutovku na pupík a večer jedničku kettlebell. Činka je málo, začínám vážně uvažovat o opravdovém cca osmikilovém kettlebellu....

Žádné komentáře:

Okomentovat