Tento víkend skončí tři týdny, na jejichž začátku jsem měla fakt dost dobré předsevzetí. Cvičit dvakrát denně. Leč člověk míní, události mění. už druhý týden se šidím a dost mě to štve. Aspoň denně v práci násilním po chvilkách hrazdu na žebřinách. Chtěla bych do konce roku zvládnout dva shyby (jo, stačí mi dva, v únoru jsem se bála i jen zavěsit), ale ruce, obě po operaci karpálů, nějak odmítají viset. Zatím aspoň trénuju stylem nohy na 5. žbrdlince odspodu, maximálně uvolněné a rukama dělám denně pár sérií po pěti švindlshybech, aby si zvykaly i jiné svaly, než doma při workoutech.
Až tento týden skončí, dám na vědomí, proč to šizení. Teď ještě ne, je to tajemství, děsně tajné a nesmím to ostatním zasvěceným pokazit. :)
Fakt je, že každý den po práci něco chystám, než se otočím, je večer, spíš noc a čím víc se blíží závěr týdne, tím rychleji mi čas utíká. Snad vše proběhne v klidu, nebo alespoň bez velkých problémů (malé vítány, miluju takové ty drobné stresy a okamžitá nová řešení) a příští týden hurá na pořádný zápřah!!!
Žádné komentáře:
Okomentovat